Byl to kapitalista, fabrikant, navíc německé národnosti. Pryč s ním. Tak nejspíše uvažovali někdy v 50. letech minulého století iniciátoři odstranění busty Augustina Thomase Hückela, spoluzakladatele kloboučnické firmy Hückel - Tonak v Novém Jičíně, z parčíku před areálem továrny.
Originál bronzové plastiky i s kamenným podstavcem sice nenávratně zmizel, ale po zhruba šesti desetiletích chce kopii památníku do parku vrátit Klub rodáků a přátel Nového Jičína.
„Odstranění busty člověka, díky kterému se Nový Jičín může nazývat městem klobouků, byla velká hanebnost. A právě letos, kdy Tonak slaví 220 let založení, a současně si připomínáme třicet let od konce socialismu, je ideální čas na její návrat,“ vysvětlil předseda novojičínského klubu Pavel Wessely.
Kdo rozhodl o odstranění? To se zjistit nepodařilo
Původní busta Augustina Hückela byla odhalena v roce 1933, autorem se stal novojičínský uznávaný sochař Leopold Hohl. Zatímco dolní část parčíku sloužila k připomenutí kloboučnické tradice, horní část využívali zaměstnanci firmy a občané města k odpočinku.
Ačkoliv Wessely se spolupracovníky pátrali v různých archivech, nenašli žádný dokument, objasňující, kdo nechal továrníkovu bustu odstranit a kde skončila.
Jen díky pamětníkům vědí, že se v parčíku ještě konala vzpomínková akce ke 150 letům firmy, tedy v roce 1949. Pak jakoby se po památníku slehla země. Když se údajně později po díle sháněli potomci Hückelů, bylo jim prý řečeno, že busta nebyla v dobrém stavu, a proto ji odvezli na opravu.
„Ačkoliv zatím pro to nemáme žádný důkaz, tak nepochybně o odstranění rozhodlo tehdejší komunistické vedení Tonaku, a to zřejmě s posvěcením stranickými a městskými orgány,“ poukázal Wessely.
Bustu „vytisknou“ na 3D tiskárně
Jen zcela náhodně pak loni na podzim nalezl v archivu odsunutých obyvatel Novojičínska v německém Ludwigsburgu kopií busty. Bez ní by museli plastiku vytvářet jen podle dobových fotografií. „Vůbec jsme o této kopii nevěděli, o to radostnější překvapení to bylo,“ poznamenal Wessely.
Klub se nakonec při výrobě kopie rozhodl pro moderní metodu - se svolením krajanů bude busta detailně naskenovaná a pak „vytištěna“ pomocí metody 3D. „To vyjde znatelně levněji než klasické odlévání do bronzu,“ vysvětlil Wessely.
Rodáky trochu tlačí čas, protože by novou bustu chtěli odhalit v předvečer městské slavnosti na začátku září. Do té doby musí být hotový i kamenný sokl, opravené okolní zdivo i hlavní schody a odstraněny nevhodné dřeviny.
Pomoci hodlají Tonak i radnice
Parčík s místem pro bustu nyní vlastní lékárenská firma Repharm, dceřiná společnost Agelu. Jeho vyjádření se dosud nepodařilo získat, Wessely z klubu rodáků však uvedl, že tam jednání spějí ke schválení navrácení busty na jejich pozemek. „Jsou velmi vstřícní,“ poznamenal.
Předseda představenstva Tonaku Pavel Drabina uvedl, že návrat busty Augustina Hückela určitě schvalují. „Věříme, že najdeme způsob a cestu, jak její realizaci a opětovnému umístění v parčíku před továrním areálem napomoci,“ konstatoval šéf kloboučnické firmy.
Podobně hovořila i mluvčí novojičínské radnice Marie Machková. Ačkoliv klub podle Wesselého zatím nepodal oficiální žádost o pomoc, na radnici s ní předběžně počítají. „Myšlence navrácení busty je vedení města nakloněno,“ řekla mluvčí. Upozornila, že případné majetkoprávní a finanční záležitosti musejí schválit i radní a zastupitelé.
Od Augustina se odvíjí dynastie majitelů firmy
Parčík už řadu let zůstává v zanedbaném stavu. Jen trosky připomínají někdejší lavičky, místo částečně zarůstá náletovými dřevinami, četné zídky potřebují renovaci. „Parčík přijde na řadu ve druhé fázi, letos musíme dotáhnout do konce návrat busty,“ nastínil Wessely.
Augustin a Johann Hückelovi přišli do Nového Jičína z Fulneku, historie firmy se začala psát roku 1799 ziskem mistrovského práva kloboučnického. Bratři ve městě založili dílny na ulici Dolní brána, jejich potomci pak v 60. letech 19. století vystavěli v lokalitě zvané Rybníčky na okraji města novou továrnu, která se postupně stala největším výrobcem klobouků v rakouském mocnářství. Po roce 1945 se firma přejmenovala na Tonak, což je složenina názvu továrna na klobouky.
„Ze dvou bratrů zakladatelů je v rodinné hierarchii důležitější právě Augustin. Johann byl sice starší a do Nového Jičína přišel o něco dříve, ale zásadní jsou Augustinovi potomci. Později totiž vynikl nejen jeho syn Johann Albert, ale zvláště pak vnukové Johann, Augustin a Carl, čestní občané města,“ přiblížil linii Hückelů historik Muzea Novojičínska Radek Polách.
Zchátralý parčík leží v sousedství Tonaku a zdravotnických laboratoří.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
