Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vodohospodáři chtějí zvýšit hladinu Nových mlýnů, musí však ochránit ptáky

  10:12
Sucho na jižní Moravě má vyřešit zvýšení hladiny novomlýnských nádrží o 35 centimetrů. Zatímco dosud proti tomu ochránci přírody kvůli zachování ptačích ostrovů protestovali, v období dramatického nedostatku vody dohodu s Povodím Moravy nevylučují.

Silueta zříceniny Dívčí hrady nad nádržemi Nové Mlýny | foto: Jan Dvořák, iDNES.cz

Hladina střední a dolní novomlýnské nádrže je momentálně na kótě 170 metrů nad mořem. Pětatřicet centimetrů, o které ji chce Povodí Moravy zvednout, představuje tolik vody, jako je přibližně polovina objemu celé Brněnské přehrady.

„Z vodohospodářského hlediska se jedná o snadný a levný způsob, jak na jižní Moravě zajistit o devět milionů kubíků vody více, než kolika v současné době disponuje,“ vysvětlil mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

„Takovou zásobu by mohlo využívat celé území pod Novými Mlýny a současně by se v době sucha mohl snížit odtok z vodárenských nádrží v dyjsko-svratecké soustavě – konkrétně z nádrží Vír, Mostiště a Vranov. Díky tomu je možné zlepšit vodní bilanci v Dyji i ve vodních kanálech, jako je například Zámecká Dyje, v suchých obdobích, se kterými se nyní potýkáme. Především by však mohlo jít o nový zdroj vody pro závlahy,“ poznamenal Chmelař.

Současná kóta je přitom výsledkem dohody, která vzešla z letitých hádek vodohospodářů s ekology. Jejich spor si bezmála deset let přehazovaly jednotlivé úřady, ministerstva a nakonec i Nejvyšší správní soud.

Ekologové hájili podstatně nižší hladinu, aby se co nejvíce obnovila původní lužní krajina v nově vytvořeném biokoridoru a hlavně zůstaly ochráněny ptačí ostrovy čnící ze střední novomlýnské nádrže, které jsou zařazeny do soustavy Natura 2000. A vybojovali snížení právě o 35 centimetrů.

Nelze zaplavit hnízda, upozorňují ochránci

Šéf jihomoravské Agentury ochrany přírody a krajiny Stanislav Koukal ale dnes nevylučuje, že by se s kótou dalo hýbat.

„Dovedu si představit, že se najde řešení, které bude mít pozitivní efekt jak pro vodohospodářské využití, tak pro chráněné ptáky. Zřejmě však půjde o řešení relativně finančně náročné. Znamenalo by to například vytvořit další ostrovy pro hnízdění ptáků, které budou náhradou za ty případně zatopené. Je otázkou, jestli je to vůbec technicky proveditelné,“ podotkl Koukal.

Zásadní je podle něj i způsob, jakým vodohospodáři hladinu zvednou. „Na střední nádrži zcela určitě není možné začít hýbat s hladinou v době hnízdění ptáků. Nelze zaplavit hnízda, stejně jako není možné, aby naopak voda klesla a dostali se k nim třeba suchozemští predátoři,“ dodal s tím, že Povodí Moravy musí o případné změně s ochránci přírody intenzivně komunikovat.

Toho se zástupci Povodí nebojí. Už teď vědí, že takzvaná kompenzační opatření jsou výhodnější. „Náklady by představovaly zlomkové hodnoty ve srovnání s těmi na stavbu nové nádrže. To vše navíc bez zaplavení nového území, bez zásahu do dalších významných krajinných prvků,“ reagoval Chmelař.

Jihomoravský krajský úřad, jenž má ochranu přírodní rezervace ve střední novomlýnské nádrži na starosti, už snahu vodohospodářů o zvýšení její hladiny zaznamenal, i když oficiálně ještě žádost podaná nebyla.

„Víme o této aktivitě, ale úředně jsme to zatím neřešili,“ potvrdil Jiří Klement z tiskového oddělení krajského úřadu.

Starostové by zvýšení hladiny uvítali

Podle něj musí Povodí nejprve vypracovat takzvané naturové hodnocení – materiál, který posoudí, jaký vliv bude mít záměr na ochranu ptačí oblasti zařazené do soustavy Natura 2000. A v rámci zákona o posuzování vlivu na životní prostředí by musel být projekt zhodnocen také v procesu EIA, jenž má složité úřední náležitosti.

„Pokud by ke zvýšení hladiny nádrží skutečně mělo dojít, bude to spíše otázkou několika let,“ podotkl Klement.

Starostové obcí kolem novomlýnských nádrží by přitom zvýšení hladiny vesměs uvítali. Je to však podle nich jen první z mnoha potřebných opatření ke zlepšení následků sucha na jihu Moravy.

„Zadržet větší množství vody je jistě v pořádku. Čím více jí budeme mít, tím více se jí dá využít. Ale problematika sucha, která je v tuto chvíli z objektivních důvodů velmi skloňovaná, je mnohem složitější,“ míní třeba starosta Lednice Libor Kabát (Sdružení nestraníků).

Podle něj by se ruku v ruce s navýšením hladiny měla zvažovat i odpověď na otázku, jak toho v krajině efektivně využít. V minulosti byla například voda rozváděna závlahovým systémem na zemědělské pozemky do okolí. Systém závlah je ale dávno zničený a jeho obnovení by znamenalo obří investice.

Poldry pod Novými Mlýny jsou zase využívány jen jako protipovodňové opatření, už méně se ale pamatuje na to, že měly svůj smysl pro lužní les. „K využití vody musíme přistoupit se zkušenostmi z těch let, která uplynula,“ uzavřel Kabát.