Americká spojka sháněla pro Baťu plány silnic, škol, hotelů i mrakodrapů

  9:10
Ve své době byl důležitým pojítkem mezi Zlínem a Amerikou. Cokoliv Tomáš Baťa z Ameriky potřeboval, inženýr Berty Ženatý mu zajistil. Jeho stopa zůstala ve Zlíně ve čtvrti Nad Ovčírnou. Stojí zde jeho dům, podle něhož měly ve městě vyrůst další. Ženatý v nich počítal s technickými vymoženostmi, s nimiž se seznámil v Americe.

Berty Ženatý (vpravo) s jedním ze tří ředitelů Baťova koncernu Josefem Hlavničkou na snímku z roku 1933 | foto: repro: kniha Osobnosti Lidových novin

Brněnský rodák a strojní inženýr, od jehož narození uplynulo před pár dny 130 let, přišel do Zlína v roce 1928. Měl za sebou zkušenost z USA, kam odešel po první světové válce a odkud čtenářům Lidových novin a dalších českých novin a časopisů přibližoval reálie dynamicky se rozvíjející americké společnosti.

Své postřehy vydal také v knize Země pruhů a hvězd, která se stala bestsellerem.

„Berty Ženatý byl neochvějně přesvědčen o technickém pokroku a ekonomických parametrech jako o nejdůležitějších prostředcích zvýšení kulturní úrovně lidstva,“ popsal absolvent brněnské techniky Miroslav Jeřábek v knize Osobnosti Lidových novin.

I jemu se splnil americký sen. Začínal jako dělník s lopatou, ale díky své zručnosti a technickému myšlení se vypracoval na vyšší místa. Pracoval u multimilionáře George Estmana, zakladatele firmy Kodak.

Koupil dřevostavbu a poslal ji do Zlína

Úspěšný mladý muž nemohl uniknout pozornosti Tomáše Bati, jehož Amerika v mnohém inspirovala. Fascinovaly ho mrakodrapy, zaváděl pásovou výrobu. Ženatého kontaktoval dopisy a telegramy.

Fotogalerie

„Přišel telegram: Sežeňte plány a literaturu o silnicích asfaltových a betonových. Baťa. Trhlo to se mnou: Díky nebesům, republika se hýbe,“ vzpomínal Ženatý v baťovských firemních novinách Sdělení, jak spolupráce mezi nimi fungovala.

Jindy obdržel telegram, v němž Baťa žádá plány a popisy moderních amerických škol, potom plány práškového topení, protože stavěl novou elektrárnu, chtěl i plány hotelů či mrakodrapů.

Jednou měl Ženatý zase navštívit největší noviny v Chicagu, Buffalu, Clevelandu a New Yorku.

Pro Baťu dokonce koupil dřevostavbu domku Alladin, který poslal přes New York a Hamburk do Zlína, kde na Letné stojí dodnes. Nakonec ale firma podle něj další domky ve městě nestavěla.

Bylo jasné, že Ženatý může být prospěšný přímo ve Zlíně. Baťa mu nabídl místo šéfredaktora firemních novin. Zlín označoval za kus Ameriky uprostřed Evropy a Baťu za českého Forda.

„Noviny tehdy procházely transformací, přecházelo se na třídenní vydání a velký formát. Ženatý jim měl dát i nový, čtivější obsah,“ uvedl ředitel okresního archivu David Valůšek.

Ženatý, jehož jméno Berty bylo zdrobnělinou německé podoby křestního jména Vojtěch – Adalbert, se angažoval také ve zlínské výstavbě domků. Ze své americké zkušenosti navrhl dům, který nechal postavil Nad Ovčírnou a bydlel v něm s manželkou. Podle něj mělo vyrůst několik desítek dalších, zůstalo však jen u prototypu.

„Dům měl velké technické vymoženosti. Nacházel se v něm krásný krb, byla tam odpadní šachta na smetí, vestavěné skříně. Byla to ale spíše vila než dům pro běžnou populaci,“ podotkla kurátorka sbírky architektury z krajské galerie Ladislava Horňáková.

Dům tak nesplňoval představy firmy o levném bydlení, proto další nepostavila.

V republice zůstal do války

Časem se ukázalo, že představy podniku a Ženatého o jeho působení v novinách se rozcházejí, a tak v roce 1930 firmu opustil.

„Psát stylem Země pruhů a hvězd v Evropě, či o čemkoliv evropském, to znamenalo nebýt si vědom hlubokého rozdílu. Jakmile týž tón, jímž psal americké fejetony, nasadil na cokoliv domácího, jeho styl se stal rozbředlým, ztratil břink,“ uvažoval baťovský novinář Josef Vaňhara v knize Příběh jednoho muže a jednoho města.

Ženatý odešel do Ameriky, kde pracoval jako strojní inženýr. Zřejmě v důsledku hospodářské krize se už po roce vrátil do Československa a zůstal v Praze.

Natrvalo do Ameriky odešel v roce 1939, kde také v prosinci 1981 zemřel.

Autor: