Boj o Národní park Šumava: vrcholí spor o příští ochranu cenné přírody

  10:48
Poslanci dnes projednají dva návrhy novely zákona, která určí hlavní směry v budoucí ochraně území českých národních parků. Šumava se svou pohnutou historií, obyvateli a unikátní přírodou je znovu v hlavní roli. A dělí odbornou i laickou veřejnost.

Strážné bučiny | foto: Hnutí DUHA / Zdeňka Křenová

Evidentně jde o hodně. Na úterním jednání Poslanecké sněmovny, které začíná ve 14 hodin, bude návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny hned prvním bodem. Řešit se přitom budou dvě verze. Ta, kterou poslancům vrátili 18. ledna senátoři i s navrženými změnami, a původní verze novely, kterou 2. prosince podpořilo 121 poslanců.

Za oběma pohledy na budoucnost ochrany přírody v našich národních parcích se v posledních týdnech šikují řady jejich stoupenců a podporovatelů. Na jedné straně tak stojí prezident Miloš Zeman, který už dopředu avizoval, že původní verzi návrhu novely nepodepíše, a Sněmovnu by měl v úterý osobně navštívit. Ale také zastupitelé Jihočeského a Plzeňského kraje, šéf Lesů ČR Daniel Szórád, Vojenské lesy a statky, integrované záchranné systémy obou klíčových krajů a Svaz šumavských obcí.

Ti všichni podporují senátní verzi, která prosazuje větší míru lesního hospodaření v národních parcích a říká, že ochrana přírody už v nejcennějších územích nemá být prioritou. Stejnou váhu má mít podle senátorů rozvoj obcí a krajů.

Pět šumavských obcí stojí za vládním návrhem

Za vládním návrhem zákona stojí pět šumavských obcí: Lenora, Prášily, Srní, Kubova Huť a Želnava. Kromě nich ale třeba i ornitologická organizace BirdLife Europe and Central Asia, stovky českých vědců a zástupců vysokých škol, vědecké ústavy i čtyři bývalí ministři životního prostředí. Přidalo se i 24 šumavských spolků a důležité slovenské organizace ochránců přírody.

Verzi novely, která má například nově upravit zonaci národních parků a jasně zakotvit dlouhodobé cíle, podporuje i Hnutí DUHA. Jeho výzvu poslancům za záchranu národních parků podepsalo do včerejšího odpoledne téměř 39 tisíc lidí. Podporu ale vyjádřila i Českobratrská církev evangelická a mimo jiné také herci, hudebníci a známé osobnosti.

Hlasování poslanců tak bude sledovat s napětím mnoho zájmových skupin. Většina z nich se rozhodla poslance přímo oslovit, především formou otevřených dopisů.

Zahradník podpoří senátní verzi

„Vadí mi, že i když ministerstvo projednávalo svůj návrh s obcemi, kraji a podobně, nakonec téměř žádné z připomínek do jeho znění nezapracovalo. Jediná možnost, jak naše připomínky zakomponovat, tak nastala až v Senátu,“ říká starosta Kvildy Václav Vostradovský, který svůj podpis připojil pod dopis Svazu obcí NP Šumava. Poslance nabádá, aby vyslyšeli připomínky senátorů, nebo aby novelu vrátili k přepracování.

Na Šumavě se ale v dalším dopise ozvali i starostové, kteří podporují původní verzi novely a uznávají, že v národních parcích musí mít ochrana přírody přednost před vším ostatním. „Nemám pocit, že bych byl něčí nepřítel, nevnímám to jako boj dvou táborů. I tohle je jen jednání, při němž se ukazuje, jak je kdo povahově, morálně a eticky vybaven. Je to ale asi poprvé, kdy se na Šumavě silněji ozvali i ti, kteří nevnímají ochranu přírody jako něco, co by bránilo prosperitě a rozvoji,“ míní prášilský starosta Libor Pospíšil.

Senátní verzi podpoří i jihočeský poslanec Jan Zahradník. Denně mu chodí desítky mailů od občanů a přiznává, že na poslance je před hlasováním vyvíjen velký tlak.

„Je to vlastně zákon o Šumavě, z mého pohledu mohly parky zůstat tak, jak jsou teď. Můj dlouhodobý postoj je známý a věřím, že se přidají i další jihočeští poslanci. Podpora je vždy žádaná, nakonec se ale člověk rozhoduje podle svého svědomí, lidí, které zastupuje, a nebo stranické příslušnosti,“ podotkl.

Podle stovek vědců je ale senátní návrh pro ochranu přírody v národních parcích ve své podstatě likvidační a obsahuje závažné chyby i z pohledu Katedry práva životního prostředí Karlovy univerzity. Ta k novelizaci zákona schválené senátem vydala odmítavé stanovisko.

„Senátem navržené změny neberou v potaz nejnovější poznatky o stavu a vývoji přírody a jdou zcela proti evropskému trendu v její ochraně,“ upozorňuje například Michal Marek z Akademie věd ČR.