„To, co teď zakládáte do přehrávače, jsou hotové a povedené písničky. Někdy trochu mladistvě naivní, někdy překvapivě moudré, ale vždy zábavné. Já jsem se při jejich poslechu hodně bavil a trochu dojímal.“ Těmito slovy uvádí legendární písničkář Wabi Daněk debutové CD Adély Jonášové.
Mladá muzikantka z Českých Budějovic nazvala své první oficiální album podle titulní písně Dobrodruh. Na novince je třináct skladeb a jeden bonus s názvem Otec a dcera, který zpívá se svým otcem Rostislavem Lounkem.
Písně na debutové album jí prý v šuplíku ležely pět let. „Mám tam spoustu dalších věcí na dvě až tři desky,“ dodává.
Jihočeská písničkářka Adéla Jonášová vydává své debutové album s názvem Dobrodruh.
Vedle zpěvu a akustické kytary si sama ve slovenském studiu Sabík natočila také klavír, mandolínu, cajon a perkuse. Na desce jsou i dvě písně, které se už objevily na čtyřpísničkovém EP Teď a tady, jež vydala loni.
„Fanoušci ale chtěli některé písně slyšet tak, jak je hraju naživo. Proto jsem znovu natočila třeba Dejvice. K původní verzi s kapelou mám i videoklip,“ říká pětadvacetiletá Adéla Jonášová.
Nový klip bude na začátku srpna točit k Dobrodruhovi. Plánuje tam spoustu záběrů jihočeské přírody i některé z řek, nejspíš Lužnice.
Od osmnácti hraje s matčinou kapelou
Adéla Jonášová začala vystupovat v patnácti letech. Muziku má v krvi od narození. Její babička byla členkou folklorního souboru Úsvit a na všechny zkoušky a vystoupení brala i svou malou dceru Pavlínu Jíšovou – budoucí První dámu českého folku.
„Mamka mě ale v písničkaření moc nepodporovala. Když jsem doma začala jako malá zpívat, tak říkala, ať přestanu pižlat, že ticho léčí,“ směje se Adéla.
V šestnácti letech se dostala do finále autorsko-interpretační soutěže Folkový kvítek pro děti do osmnácti let, kde obsadila druhé místo. Ještě jednou si pak soutěž úspěšně zopakovala. Hostovala například na albech Aleše Brichty, Pavla Žalmana Lohonky nebo kapely Tlustá Berta. Po osmnáctinách se nakonec stala členkou kapely Pavlína Jíšová a přátelé.
„Mamce se rozpadla kapela a tehdejší baskytarista jí doporučil, ať mě vezme aspoň jako hosta na desku. Nakonec jsem v kapele zůstala. Mamka to ale moc neprosazovala,“ líčí.
Hrají spolu už sedmý rok, ročně objedou okolo osmdesáti koncertů. „Funguje nám to dohromady skvěle, jsme už perfektně sehrané. Samozřejmě si občas lezeme na nervy. Jako každá matka s dcerou,“ konstatuje.
Slavnou matku jí nikdo nepředhazuje
Dodává, že i když je dcerou jedné z nejslavnějších českých folkových zpěvaček, nikdo jí to nepředhazuje ani to není žádná velká výhoda. Spíš jí občas někdo připomene, že má podobný hlas. „Ale to je vlastně velká deviza. Kdo může říct, že má stejný hlas jako Pavlína Jíšová. Moje současná generace mámu moc nezná, takže mě nemají s kým srovnávat,“ říká.
Vystudovala psychologii a učitelství psychologie na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Hned po státnicích se ale dala na dráhu profesionální muzikantky. Sama si dělá i manažerku, domlouvá všechny koncerty a další věci okolo hraní. „Chci dělat dobré písničky, aby mě znalo co nejvíc lidí a fanoušci chodili na koncerty. A abych se mohla muzikou naplno živit,“ přeje si.
