Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Chytré kontejnery, vyhřívané chodníky. Brno plánuje čtvrť ve stylu sci-fi

  10:12
Kontejnery na odpadky, které samy dají vědět, že potřebují vyprázdnit, v zimě vyhřívané chodníky. Vedení Brna chce přeměnit nevyužitou část tepláren v ulici Špitálka na moderní chytrou čtvrť.

Inspirací pro brněnský projekt je vídeňská čtvrť Aspern v Seestadtu. Chodníky jsou zde zpravidla širší než vozovka. | foto: Aleš Černý

Areál tepláren v ulici Špitálka je nejstarším podnikem svého druhu v Brně. Postavili ji na konci 20. let minulého století poblíž Svitavského náhonu, aby zásobovala domácnosti i velké textilní továrny, díky nimž se Brnu říkalo moravský Manchester.

Západní část areálu by za několik let měla najít nové využití. Takové, které tak trochu připomíná sci-fi film. Město tu chce vybudovat chytrou čtvrť. Tedy takovou, která využívá nejmodernější technologie a zároveň je ekologická a energeticky soběstačná.

„Čtvrť by neměla plnit pouze funkci bydlení, ale měla by generovat i nová pracovní místa, aby lidé nemuseli za prací zbytečně dojíždět. Mohla by se stát vzorem pro další výstavbu v celém městě,“ popsal Jaroslav Kacer (TOP 09), náměstek brněnského primátora pro oblast Smart City. Záměr v létě schválili radní.

Stavět by se mohlo začít v roce 2021 nebo 2022. Do té doby se musí vyřešit všechny úřednické procesy, projednat změna územního plánu a vymyslet, jak přesně by nová čtvrť měla vypadat.

Ve Vídni už koncept funguje

Na podobě už začalo pracovat Vysoké učení technické. Konkrétně jeho výzkumné centrum SIX. „V chytré čtvrti musí vše fungovat efektivně. Kamkoliv jdete, měli byste být pořád připojení na wi-fi. Důležité je hospodaření s odpady. Kontejnery by měly být umístěny pod zemí, ať nejsou vidět. Pokud se naplní, odešle se informace o nutnosti jejich vyprázdnění,“ přiblížil Zbyněk Raida z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT.

Jako dobrý příklad, který v současné době v Brně už funguje a na nějž by město v budoucnu mělo navázat, uvedl elektronickou šalinkartu přenosnou na platební kartě.

Energii by čtvrť využívala právě z provozu tepláren a také z přírodních zdrojů. Ve hře jsou například vyhřívané chodníky. „V létě bychom zajistili odvod tepla, které se uloží a následně se využije k něčemu jinému. Třeba v zimě na vytápění chodníků, což by ušetřilo práci s jejich úklidem,“ nastínil Kacer.

Náměstek pro takzvané chytré město zapojil Brno do evropského projektu s dalšími pěti městy. Jeho cílem je, aby si mezi sebou vyměňovala zkušenosti při zavádění moderních technologií. Mezi nimi jsou pokročilejší Rotterdam, Glasgow a švédské město Umea. „Brno bude jejich následovníkem a využije technologie těmito městy už vyzkoušené,“ podotkl Raida z VUT.

Největší inspirací je ale vídeňská čtvrť Aspern, kde už koncept funguje. Místní technologické centrum dokáže vyprodukovat víc energie, než spotřebuje, a na ulicích je vidět více cyklostojanů než parkovacích míst pro auta (psali jsme zde).

Cena by měla být známa za rok

Areál v západní části městské firmy Teplárny Brno, který má rozlohu přibližně dva a půl hektaru, si vedení města vybralo ze dvou důvodů. „Díky modernizaci našich zdrojů už tuto část areálu nevyužíváme,“ vysvětlila mluvčí tepláren Renata Diatková.

Druhým důvodem je oživení momentálně ne příliš vzhledné lokality. „Špitálka je součástí brněnského Bronxu. Nová čtvrť bude příkladem toho, že i tam můžou zapadnout moderní objekty s moderními technologiemi,“ dodal Kacer.

Byl by rád, kdyby i okolní areály v budoucnu projevily zájem se k projektu připojit. Cena by měla být známa za rok, až vypíšou urbanistickou soutěž. Vedení města si však nepřeje, aby čtvrť dostal na starosti jeden developer, ale aby se investorů našlo více.

A zatímco v tomto případě se o přestavbě teprve mluví, o něco dál po břehu řeky Svitavy už brzy začne skutečná práce. Dělníci se tam chystají demolovat budovy na území bývalé Zbrojovky. Za čtyři miliardy od investiční skupiny CPI Property Group tam vyroste čtvrť s byty, kancelářemi a obchody. První etapu chtějí stihnout do roku 2020 (psali jsme zde).