Park je majitelem posledních dvou extrémně ohrožených nosorožců. Obě jeho samice žijí od roku 2009 v keňské rezervaci Ol Pejeta.

Autoři studie použili vzorky od 232 žijících nebo v muzeích uchovaných jedinců severních a jižních bílých nosorožců. 

„Uvádí se, že před sto lety v přírodě žily tisíce severních bílých nosorožců. Ze studie přitom vyplývá, že jejich genetická variabilita byla tenkrát v podstatě srovnatelná s rozmanitostí, která je uložena ve vzorcích, jež jsou v současnosti pro záchranu tohoto nosorožce k dispozici díky Safari parku Dvůr Králové, IZW Berlín a zoo v americkém San Diegu,“ uvedl koordinátor mezinárodních projektů dvorské zoo Jan Stejskal. 

Podle Jana Robovského z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, který se na studii také podílel, se oba druhy nosorožců odlišily před zhruba milionem let.

„Od té doby bohužel došlo u obou nosorožců k úbytku genetické variability, jak vlivem přírodních procesů, tak člověka,“ přibližuje.

Jedinou naději na přežití populace severního poddruhu odborníci spatřují v umělé reprodukci. V minulých letech získali velké množství genetického materiálu, mimo jiné i od pětačtyřicetiletého samce Sudána, jenž v Ol Pejetě letos v březnu uhynul. 

V létě se mezinárodnímu týmu vědců a zoologů z Německa, Itálie a Česka dokonce poprvé podařilo uměle vyvinout embryo nosorožce. Existuje slušná šance, že po jeho vložení do těla náhradní matky samice zabřezne. Náhradními matkami se stanou samice příbuzných nosorožců jižních bílých. 

6 fotografií

Výsledky nové studie naznačily, že se oba nosorožci od svého vzniku několikrát potkali a že došlo mezi nimi v určité míře i ke genetickému toku. K záchraně severních bílých nosorožců by tak mohlo přispět také křížení s jižním poddruhem. 

„Při záchraně severních bílých nosorožců nepochybně budou vznikat i jejich kříženci s těmi jižními. Jedno z embryí bílého nosorožce, které jako první na světě dokázal vyprodukovat náš tým, bylo právě ono hybridní embryo. Musíme se však snažit především o záchranu čistých severních bílých nosorožců a pouze v případě, že by tato cesta selhala, bude mít smysl klást větší důraz na křížení severních a jižních bílých nosorožců,“ vysvětlil ředitel dvorského safari parku Přemysl Rabas.

Odborníci v současnosti precizují techniku, jak nejvhodněji vložit embryo do dělohy nosorožce. 

„U nosorožců je to poměrně komplikované, dříve to ještě nikdo nedělal. Tak jako při odebírání vajíček to nejprve zkoušíme u samic jižních bílých nosorožců,“ řekl Jan Stejskal. 

Hledání správné metody podle něj zabere ještě několik měsíců. V příštím roce by se experti měli pokusit odebrat vajíčka ze dvou samic v Ol Pejetě, aby z nich mohli vytvořit embrya, která donosí náhradní matky.