Netopýři na Císařském ostrově přišli o své stromy, teď spí v panelácích

  7:34,  aktualizováno  15:58
O střechu nad hlavou se v nadcházející zimě nemusí obávat příslušníci netopýří kolonie. Dutiny ve stromech, které byly pokáceny, jim nahradí dřevocementové válce v korunách stromů. Fungují jako malé paneláky.

Kvůli stavbě čističky ztratili netopýři úkryty ve štěrbinách stromů. Domovem se jim teď stávají mohutné dřevocementové budky. | foto: Lesy hl.m. Praha

Netopýří bytovky nahradí létajícím savcům stromy pokácené kvůli rozšíření a přestavbě bubenečské Ústřední čistírny odpadních vod.

„Naši zaměstnanci do korun stromů na Císařském ostrově upevnili šest speciálních dřevocementových budek. Stejné příbytky pro netopýry se nám velmi osvědčily již ve Stromovce,“ uvedla Petra Fišerová ze společnosti Lesy hl. m. Prahy (LHMP).

Umělá obydlí pro svérázné živočichy jsou vyrobena z dřevocementové hmoty. Váží okolo 20 kilogramů, vnitřní rozměry dosahují přibližně 20 krát 40 centimetrů. Jejich parametry je předurčují k tomu, stát se svým způsobem paneláky pro netopýří komunitu. V každém z válců může útočiště nalézt až 150 jedinců. Model netopýří budky i nejvhodnější lokality k jejich umístění vybrali odborníci z České společnosti pro ochranu netopýrů.

Fotogalerie

Zmíněná lokalita se stala domovem devíti druhů netopýrů. Nejfrekventovanější je zde netopýr rezavý, jeho kolonii posílilo vysazení dvou set jedinců zachráněných na jaře z opravovaného domu v Libni.

V okolí Císařské louky se lze kromě něj také setkat s netopýrem parkovým. V metropoli experti napočítali 17 kategorií netopýrů. Jde o pozoruhodné číslo, v rámci celé České republiky žije 26 kategorií těchto tvorů. Prahu dělá mimořádně lákavou pro netopýry Vltava, slouží jako vodítko pro dálkové létající migranty, vítaná je i blízkost zimovišť v Českém krasu kousek za hranicemi města. Jednotlivé druhy netopýrů patří mezi kriticky nebo silně ohrožené druhy a jsou chráněny stejně jako jejich stanoviště.

Lákavý pach domova

Budování netopýřích útočišť se podle odborníků řídí několika pravidly, budka bývá zavěšena ve výšce tří metrů. Některé druhy však dávají přednost umístění pět až šest metrů nad zemí. Vhodná je orientace budek na jihovýchod až jihozápad. Nutností je volný letový prostor před vstupem.

Netopýři představují spíše konzervativní stvoření, do nových úkrytů se nestěhují tak ochotně a rychle jako třeba ptáci. Pro zvýšení atraktivity pro netopýry proto někdy experti budky před instalací uvnitř potírají anebo oplachují směsí vytvořenou z netopýřího trusu a vody.

Budky v závislosti na jejich velikosti a použitém materiálu lze pořídit od šesti set korun výše. Budku lze nejen zavěsit na stromy, ale také upevnit na fasády či zateplení objektů anebo do podzemí.

Hibernace a zima

„Budky poslouží jako úkryt pro letní netopýří kolonie, díky dobré tepelné izolaci v nich netopýři budou moci „zaspat“ i nepříznivou zimu, vysvětlují ochránci přírody. Netopýrům nyní nastává problémové období. „Od konce října a během listopadu se začínají netopýři stěhovat do zimních úkrytů. Tam postupně upadají do stavu hibernace, během níž se výrazně snižuje jejich tělesná teplota a zpomalují životní procesy,“ uvedl přírodovědec Jan Hanzák.

Zimní spánek netopýrům pomáhá přečkat pouze s minimální spotřebou energie chladné měsíce, přičemž využívají pouze tukové zásoby. Zimoviště začnou opouštět s příchodem jara. Jejich jarní „restart“ představuje komplikovaný proces. Buď procitnou naráz, případně postupně, v tomto případě proces bývá přerušován echolokací a zkoumáním okolí sonarem. Netopýr může celou situaci vyhodnotit jako bezpečnou, rozehřátí jako zbytečné a krátce po vyrušení opět přejde do stavu strnulosti.

Autor: