V pražské školce pracuje i neslyšící, pomohla mu organizace Tichý svět

  10:20
Dva roky marně hledal práci a když už se mu ji podařila najít, vyskytly se pro jeho zaměstnavatele nepřekonatelné problémy. Jiří Řeřicha je totiž neslyšící a komunikuje pouze znakovým jazykem. Díky Tichému světu se mu ale podařilo najít práci, kde není jeho handicap překážkou.

Tlumočnice a pracovní konzultantka Sabina Sagulová probírá s neslyšícím klientem Jiřím Řeřichou pracovní záležitosti. | foto: Pavla Franzkiová, MF DNES

V pražské Montessori školce pracuje už téměř dva roky a je velmi spokojený. V zaměstnání mu vycházejí vstříc. „Nikomu nevadí, že neslyším. Šéfová si mě chválí a vždycky se spolu domluvíme,“ říká s úsměvem Řeřicha.

Organizace Tichý svět pomáhá už jedenáct let propojit světy slyšících a neslyšících. Ve Středočeském kraji má pobočku v Kladně. 

Tlumočnice a pracovní konzultantka Sabina Sagulová probírá s neslyšícím klientem Jiřím Řeřichou pracovní záležitost

V poslední době se jim podařilo zavést výuku znakového jazyka na tamním městském úřadě, který se tak stane jedním z prvních v kraji, kde se úředníci domluví s neslyšícími klienty.

„Aktuálně probíhají dva kurzy. Jeden na úřadě práce a druhý na sociálním odboru. Zaměstnanci nebudou umět dokonale znakový jazyk. To je dlouholetá záležitost, ale budou mít základy, a budou tak schopni neslyšícímu klientovi pomoci,“ vysvětluje vedoucí středočeské pobočky Tichého světa Kamila Rumlová a dodává, že vzhledem k akutnímu nedostatku tlumočníků se tímto způsobem veřejnost seznámí se znakovým jazykem.

Zaměstnávání neslyšících

Jedním z cílů Tichého světa je i integrace neslyšících do běžného života. Organizace se snaží svým klientům zprostředkovat práci mezi slyšícími. Ne vždy je to ale jednoduché. 

„Mnoho firem má stále strach a zaměstnat neslyšícího člověka nechce. Většinou se nám pro klienty podaří najít práci v podniku, kde už nějakou zkušenost mají. Důležité ale je, aby zaměstnavatel měl sociální cítění a byl ochoten překážky v komunikaci řešit,“ přibližuje pracovní konzultantka Sabina Sagulová s tím, že přítomnost tlumočníka znakového jazyka není na pracovišti nutná. Komunikace totiž probíhá většinou za pomoci papíru a tužky.

Organizace Tichý svět

  • Působí v deseti krajích České republiky už 11 let. Ve Středočeském kraji má pobočku v Kladně.
  • Mají Tichou linku, díky níž mohou neslyšící telefonovat. Ročně linka zajistí víc než 25 tisíc hovorů.
  • V rámci projektu Bezbariérové nemocnice pro neslyšící vybavili více než 100 nemocnic tabletem, který umožňuje on-line spojení s tlumočníkem.
  • V roce 2011 byla pod křídly Tichého světa založena v Praze Tichá kavárna, kde obsluhují neslyšící. Ve spolupráci s neslyšícími lektory provozují Tiché zprávy.
  • Nabízejí kurzy znakového jazyka pro veřejnost.
  • Organizace zajišťuje tlumočení hudby, písní či divadelních představení.

„Po čase někteří kolegové pochytí pár znaků. Domluva je pak mnohem snazší,“ upřesňuje Sagulová. Když se však vyskytne nečekaný problém, může se neslyšící spojit s tlumočníkem za pomoci Tiché linky. K tomu potřebuje jen internet a tablet či chytrý telefon. 

Pokud má zaměstnavatel zájem, Tichý svět zajistí tlumočníka na pracovišti, který pomůže neslyšícímu v začátcích. „Je to dobrovolné a skutečně záleží pouze na konkrétní firmě, která musí o tlumočníka zažádat,“ doplňuje Rumlová.

Neslyšící jsou zaměstnáváni také jako obsluha i v pražské Tiché kavárně. „Právě tam dochází k propojování dvou zdánlivě neslučitelných světů. Je úžasné pozorovat, že když člověk skutečně chce, dokáže se domluvit,“ tvrdí Rumlová a dodává, že některé výrobky jsou do kavárny dodávány z Tiché pekárny, kde rovněž pracují neslyšící.

Tablety v nemocnicích

Tichá linka ale kromě zaměstnávání neslyšících pomáhá třeba i v nemocnicích. V projektu Bezbariérová nemocnice pro neslyšící bylo v ČR rozdáno do nemocnic více než sto tabletů, z toho jedenáct jich je ve Středočeském kraji. 

„Každé takové zařízení je označeno samolepkou, neslyšící tak ví, že právě tady má možnost se s tlumočníkem spojit on-line. Většinou jsou tyto tablety na recepci, kde si ho pacienti mohou půjčit a absolvovat potřebná vyšetření s tlumočníkem,“ objasňuje vedoucí středočeské pobočky.

I když se v posledních letech daří bariéru mezi světem slyšících a neslyšících odstraňovat, mnoho zdravých lidí stále neví, jak s člověkem se sluchovým postižením komunikovat. Proto Tichý svět pořádá řadu kulturních akcí, kde se obě skupiny lidí potkávají a učí se rozumět jeden druhému. Velmi úspěšný byl například společný tábor slyšících a neslyšících dětí. Letos se bude konat podruhé.

„Ve spolupráci s kladenským divadelním spolkem Taška se letos chystáme objíždět školy a školky, kde budeme ‚znakovat‘ knihu Špalíček od Františka Hrubína. V podstatě to bude fungovat tak, že někdo bude pohádku předčítat a já ji budu společně s dětmi znakovat,“ představuje nový projekt Sagulová. Projekt má seznámit slyšící děti se znakovým jazykem a ukázat jim, že se komunikace se svými neslyšícími vrstevníky nemusejí obávat.