Žádná jiná investice v historii Zlínského kraje nevyvolala tak bouřlivou diskusi. Plán výstavby nemocnice ve Zlíně-Malenovicích se řeší už více než půl roku a má své zaryté příznivce i odpůrce.

Zodpovědnost za definitivní rozhodnutí leží na krajských zastupitelích. Ti budou hlasovat 8. dubna. „Jsem optimistický. Věřím, že projekt projde,“ prohlásil hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL), který je hlavním zastáncem projektu.

Obsáhlý investiční záměr s mnoha přílohami, analýzami a stanovisky má většina zastupitelů k dispozici teprve pár dní. A už se ozývají hlasy, že na jeho pochopení je málo času nebo že v něm scházejí odpovědi na všechny podstatné otázky.

8 fotografií

Zdravotní výbor, ve kterém jsou zástupci všech politických stran, se kvůli nemocnici sešel na začátku tohoto týdne. Žádné stanovisko nakonec nepřijal.

„Seděli jsme nad tím čtyři hodiny a k některým bodům jsme se ani nedostali. Na prostudování jsme měli velmi málo času a to není dobře,“ prohlásil předseda zdravotního výboru kraje a zastupitel za vládnoucí ANO Pavel Pustějovský.

Další krajské výbory mají investiční záměr probírat ke konci příštího týdne.

Hejtmanství si hodlá vzít úvěr

Někteří zastupitelé mají obavy hlavně z toho, jaký bude mít osmimiliardová investice na hospodaření kraje a Baťovy nemocnice dopad. Řeší, jestli zadlužení nebude příliš vysoké.

Plán totiž počítá s tím, že si kraj v roce 2022 vezme úvěr ve výši tří miliard korun. Splátky se budou pohybovat kolem 150 milionů po dobu dvaceti let. Peníze na snižování dluhu vezme kraj z nájmu, který mu nemocnice bude platit po nastěhování, tedy od roku 2025. K tomu by měla předtím uspořit asi miliardu na zdravotní techniku.

Zbylé necelé čtyři miliardy pak musí našetřit hejtmanství, které počítalo s tím, že mu finančně pomůže stát. Konkrétní příslib od něj ale zatím nemá.

Opoziční zastupitelé se obávají, že pro nemocnici to bude příliš velká finanční zátěž a neobejde se to bez šetření výdajů na mzdy.

„Zdravotníci budou mít v novém prostředí vyšší výkony a měli by mít tudíž i vyšší platy, které si zaslouží. Ne jen předpokládaných pět procent každý rok,“ poznamenal Jiří Procházka ze Svobodných, který je členem výboru pro výstavbu nové nemocnice.

Čunek: Musíme jednat rychle

Je také možné, že některé nové přístroje zaplatí nemocnice s pomocí dotace a nebude tudíž potřebovat tak vysokou částku z vlastních zdrojů.

„Bude to náročné, ale také budeme mít v nové nemocnici vyšší zisk a více peněz z pronájmu,“ uvedl obchodně-provozní náměstek Baťovy nemocnice Vlastimil Vajdák.

Podle Martina Šamaje, který je vedoucím přípravného týmu, si materiál prostudovali také experti z několika bankovních domů. Zlínskému kraji například doporučili, aby pracoval i s optimističtější variantou splácení úvěru, protože nový špitál by podle nich mohl peníze posílat rychleji.

„To jsme ale nechtěli. Scénář, který nabízíme, je ten nejčernější. Po dohodě s ekonomickým odborem jdeme konzervativní cestou a všechny pozitivní okolnosti, které do toho mohou vstoupit, budou jen bonusem navíc,“ vysvětlil Šamaj.

Plán například nepočítá s možností různých druhů dotací na stavbu nemocnice ani na zdravotní techniku, jež by konečnou částku mohly snížit.

Od příštího roku bude Zlínský kraj doplácet na veřejnou dopravu o půl miliardy korun více než doteď. Právě z toho důvodu nepodpoří stavbu nemocnice ekonomický náměstek Jiří Sukop (ANO), pro kterého je souběh obou nákladných akcí pro hospodaření kraje nepřijatelný.

Hejtman je přesvědčený o opaku. „Všechny věci máme pokryté a obavu pana náměstka nesdílím. Náš ekonomický tým, který připravuje i krajské rozpočty, spočítal, že to bude v pořádku a stojí si za tím,“ reagoval Čunek.

Podle něj hraje roli i to, že kraj musí v otázce nemocničních budov jednat rychle. I z toho důvodu, že současný areál potřebuje každý rok zhruba 100 milionů korun na opravy a údržbu. Dávat do něj peníze by proto chtěl co nejkratší dobu.