Jižní Morava tloustne, nemocnice musejí pořizovat dražší operační stoly

  16:42
Problém s kilogramy navíc řeší přes polovinu Jihomoravanů. Ze statistických dat indexu tělesné hmotnosti vyplývá, že mírnou nadváhu má 39 procent lidí a dalších 18 procent trpí obezitou. Zdravotnickým zařízením tak nezbývá nic jiného, než se přizpůsobit.

Všechny nemocnice v kraji už například pořídily drahé operační stoly pro pacienty s vyšší hmotností. A speciální pomůcky musejí využívat i záchranáři, kteří je sanitkami přivážejí.

„U obézních lidí do 160 kilogramů si často poradíme sami, přivoláme další posádku. Ne vždy tak do terénu vyráží speciální vůz. Pokud ano, potřebujeme také hasiče,“ podotkla mluvčí jihomoravské záchranky Michaela Bothová.

K transportu obézního pacienta vyjíždějí hasiči podle jejich mluvčího Jaroslava Mikošky v průměru dvakrát týdně. K dispozici mají třeba vanu s popruhy, do níž člověka uloží. Protože má desítku úchytů, může ji nést více lidí.

Pacienta pak většinou dopraví do speciální sanitky, kterou záchranářský „biohazard tým“ využívá druhým rokem. Slouží nejen pro obézní pacienty, ale i pro ty s vysoce nakažlivou nemocí. V sanitce jsou speciální nosítka s nosností až 300 kilogramů.

Podle Bothové doposud nejtěžší pacient vážil jen o dvacet kilogramů méně. „Důležitější než samotná váha je však poměr váhy a výšky. Vysoký muž se 120 kilogramy je menší problém než malý člověk o stejné váze, protože se jeho tělo ‚přelévá‘ přes nosítka,“ vysvětlila Bothová.

Manipulace s pacienty zaberou i několik hodin

O tom, že sanitka veze nadměrného pacienta, nemocnici informují předem. „I tak může nastat potíž s přeložením na postel, ne všechna zařízení totiž disponují volnými lůžky pro nadměrné pacienty. Často tak jde o několikahodinové zásahy,“ popsala Bothová.

To zmíněné speciální operační stoly, které jsou o dva až tři miliony korun dražší než ty běžné, už mají všechny nemocnice v kraji.

Ve Znojmě jsou připravení na velmi obézní pacienty s hmotností až 300 kilogramů, v Břeclavi a Hodoníně ještě o 50 kilogramů těžší.

Pouze v Blansku operace limitují indexem BMI, který musí být nižší než 40 – tedy maximálně obezita druhého stupně. „Samozřejmě roli hraje také nosnost operačního stolu. Na sále jednodenní péče je hranice 185 kilogramů,“ upřesnila mluvčí blanenské nemocnice Kateřina Ostrá. V případě, že se sem dostane těžší pacient, odešleme ho do Brna.

Co v nemocnicích zůstává pořád stejné, jsou lidské síly. „Při ošetřování a manipulaci s obézním pacientem pracuje celý tým – dvě sestry, dva sanitáři a někdy také lékař. Využíváme nacvičené postupy i mobilní zvedáky a speciální skluzné podložky,“ popsal ředitel hodonínské nemocnice Antonín Tesařík.

Lékař může odmítnout operaci

Potíže pro zdravotnická zařízení představuje také transport zpátky domů, především při vynesení pacienta do poschodí v domech, kde chybí výtah.

„Pomoc hasičů je už prakticky nezajistitelná, protože to není akutní situace. Řešíme to posílením osádky vozidla dopravní zdravotní služby a pomocí příbuzných,“ doplnil Tesařík.

Zatímco nemocnice si s nadměrnými pacienty nakonec poradí, větší problémy způsobují specialistům. Třeba zubařská křesla, jejichž pořizovací cena se šplhá k 800 tisícům korun, mají omezenou nosnost pouze do 120 kilogramů.

„Ideálně by měl člověk, který tuto váhu přesáhne, podepsat závazek, že při poškození křesla škodu uhradí. Na takovou závadu se totiž nevztahuje záruka a žádná pojistka ji nepokryje,“ vysvětlila břeclavská zubařka Jana Izsófová.

Lidem s nadváhou se navíc klidně může stát, že jim lékař odmítne operaci. Tak jako například Květě Obořilové ze Znojma. „Potřebuji totální endoprotézu, ale musím výrazně zhubnout,“ uvedla Obořilová.

Že je však lékařský postup správný a v souladu s příslušnými právními předpisy, potvrdil mluvčí VZP Oldřich Tichý. „Obezita je jak rizikem samotného výkonu, tak i příčinou možných pooperačních potíží a také komplikací následné intenzivní rehabilitace,“ poznamenal.

Lékaři se nicméně shodují, že počet obézních lidí se zvyšuje. „Stále častěji přichází i lidé s hmotností kolem 200 kilogramů a víc, a to je alarmující. Je tedy otázkou, zda bychom se neměli zabývat spíše pečlivější prevencí než vybavením pracovišť,“ řekl Petr Baťka, jenž je pověřený vedením břeclavské nemocnice.