„Od toho dne se rozběhly pochůzky po spoustě lékařů. Po dlouhé době se zjistilo, že má Kristýnka CHARGE syndrom. To je vrozené kombinované postižení. Zasahuje oči, sluch, srdce, pohyb. Některé děti na tom bývají špatně i mentálně,“ popisuje Krkošková.
Kristýnce jsou dnes čtyři roky a potřebuje speciální péči – neurologické lázně, soukromou logopedku nebo i další rehabilitace či výpomoc s hlídáním. Dosáhnout na to bude rodina moci i díky lednovému Plesu jako Brno, z výtěžku dobročinné aukce dostala 130 tisíc korun.
Kristýnka pravidelně dochází na nejrůznější monitoring i rehabilitační a logopedická cvičení, používá naslouchadla a celá rodina se spolu s ní učí znakovat.
„Neměla chodit, ale je šikovná, zvídavá a starší brácha ji táhne. Já ji teď vnímám jako zdravé dítě. Chodí za ruce, trénuje dny bez plínek. Nemluví, ale snaží se o nějaká slovíčka, takže si myslím, že bude nakonec stejně mluvit. Dělá obrovské pokroky, a to sama za sebe. Teď jsem na ni hrdá, ale dřív to bylo šílené,“ přiznává šestatřicetiletá maminka.
První tři roky se Krkoškovi téměř s nikým nestýkali. Bylo těžké vnímat dotazy okolí na dceřiny vady a pomalejší růst či vývoj. Otec od rodiny byl zase často v práci. „Tři roky jsem s Kristýnkou nevycházela ven. Jenom jsem syna vodila do školky a ze školky domů. Izolovala jsem se,“ vypráví Krkošková.
Neměli nikoho, kdo by pomohl
Trápení, stres a uzavření se do sebe vnímá jako příčiny svých vlastních zdravotních problémů. Onemocněla rakovinou a kromě péče o jedno zdravé a jedno postižené dítě se najednou musela věnovat sama sobě, aby se s nemocí vypořádala.
„My nemáme bližší rodinu, neměli jsme žádnou babičku ani chůvu na hlídání. Nikoho, kdo by nám pomáhal. Bylo to všechno na manželovi, když jsem byla hospitalizovaná. Brával si malou do práce a mě vozil na chemoterapie, byl mi velkou oporou,“ vzpomíná na těžké roky Krkošková.
Sama přemýšlela, že by někdy raději nežila. „Bylo to strašné, strašné období, ale celý život se mi posunul. I když jsem si někdy říkala, že bych radši umřela. Ale když vidím naše děti, tak je to pro mě to největší štěstí. Paradoxně jsem díky rakovině začala znovu žít,“ uvědomuje si. Celou rodinu nepřízeň osudu semkla a užívají si každý den, kdy jsou spolu.
Kvůli chemoterapiím, které Krkošková podstupovala, rodina prošvihla mnoho rehabilitací a logopedických zásahů. „Nebyla na to síla. Chtěla jsem, aby manžel zůstal doma, ale bál se, abychom to finančně utáhli. Já sama jsem nezvládla řešit žádné finanční otázky, často jsem byla ráda, že jsem se probudila a došla na toaletu,“ popisuje.
Teď rodině pomůžou peníze z Plesu jako Brno. „Peníze už jsou rozeslány. Jsme velmi rádi, že můžeme dodržet slib a částku, která přesahovala dva miliony, spravedlivě a včas rozdělit rodinám, které peníze potřebují,“ podotýká Alice Tobiášová, která vede nadační fond Pro dětský smích a na organizování plesu se podílela.
Tobiášová musela Krkoškovy dlouze přemlouvat, aby se o příspěvek vůbec ucházeli. Sama podotýká, že ti, kteří pomoc potřebují, jsou velmi skromní a často by peníze radši nechali někomu jinému.
