Za poslední týden se jednalo o osmnáctiprocentní nárůst. V uplynulém týdnu na Vysočině marodilo 1 039 lidí v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. Týden před tím to bylo v přepočtu 878 pacientů. Plnit se kvůli tomu začaly i čekárny praktických lékařů.

O chřipkovou epidemii se však zatím nejedná. „Počet onemocnění zatím nedosahuje hranice epidemického prahu, který je 1 600 nemocných na 100 tisíc obyvatel,“ uklidňuje Alena Dvořáková, ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina v Jihlavě.

Kromě běžných respiračních onemocnění se objevily i první příznaky pravé chřipky, které byly virologicky potvrzené v laboratořích. Podle Státního zdravotního ústavu v nálezech převažuje chřipkový typ A/H1N1, ojediněle se však objevuje i subtyp A/H3N2.

Nejvíc nemocných je momentálně na Žďársku

Prozatím nejvíc případů pravé chřipky hlásí Žďársko. Tam je zároveň i nejvyšší nemocnost v kraji: na 100 tisíc obyvatel připadá hned 1 147 marodů.

Několik lidí muselo být na Žďársku kvůli těžkému průběhu nemoci hospitalizováno.

„Ve třech případech jim byl laboratorně prokázán virus chřipky. Nebyly to ale tak závažné případy, aby museli být napojeni na umělou plicní ventilaci. Nikdo v souvislosti s touto nemocí letos nezemřel,“ uvedla krajská epidemioložka.

Na Jihlavsku se první potvrzená chřipka objevila již na konci prosince.

Na Třebíčsku a Pelhřimovsku překročila v minulém týdnu nemocnost jeden tisíc lidí. Nejnižší je na Jihlavsku, kde je 928 nemocných na 100 tisíc obyvatel.

Nemocných však bude zřejmě mnohem víc, než kolik udávají tato čísla. Často lidé k lékaři ani nejdou a léčí se sami doma. Tyto případy se proto do statistiky nepromítnou.

V populaci koluje virus pravé chřipky

V dalších týdnech se bude podle odborníků počet nemocných ještě zvyšovat.

„Domnívám se, že vzhledem k tomu, že v populaci koluje virus pravé chřipky, bude se stále více uplatňovat a zřejmě dojde k nárůstu onemocnění. Bývá tomu tak každý rok a dá se předpokládat, že tomu bude i letos,“ poznamenala Alena Dvořáková.

Na pozoru by se měli mít především děti, staří a chronicky nemocní lidé. V některých případech může být chřipka komplikována zápalem plic, zánětem dutin nebo středního ucha.

Loňská epidemie chřipky si jen na Vysočině vyžádala devět životů. Kvůli epidemii byly pro návštěvy dlouhou dobu uzavřeny zdravotnická zařízení a sociální ústavy. A zavřeny musely být i některé školy. Kvůli vysoké marodce řidičů MHD v Jihlavě nejezdily všechny spoje.

Prevencí je očkování i zvýšená hygiena

Základ léčby tvoří klid na lůžku, dostatek tekutin a přísun vitaminů. Teplota a bolest se tlumí antipyretiky, podávat se mohou léky typu ibalgin.

Prevencí je očkování, ideálně na podzim. „Kdyby se chtěl někdo nechat naočkovat ještě v tuto dobu, je to možné. Musí si ale uvědomit, že protilátky se začínají vytvářet až za 14 dní po aplikaci. V této době se může dotyčný nakazit,“ připomněla Dvořáková.

Očkování proti chřipce v listopadu absolvovala například paní Petra z Jihlavy. „Loni jsem dostala pravou chřipku a bylo to něco tak hrozného, že jsem to už nechtěla znovu zažít. Pomalu měsíc jsem se z toho pak vzpamatovávala,“ vysvětluje důvody, proč se rozhodla k očkování.

V období chřipek by se lidé také měli vyhýbat místům s vyšší koncentrací osob. K dalším doporučením patří pravidelné mytí rukou dezinfekčními gely zvláště po návštěvě supermarketu či jízdě v MHD.