Největší objev v Albeřické jeskyni za poslední desítky let potvrdil, že rozloha podzemí může být ještě mnohem větší, než se dosud předpokládalo. Díky posledním dvěma na srážky velice chudým rokům klesla hladina ve středním patře jeskyně na nejnižší úroveň od roku 1972.

Na dně patra jsou až 20 metrů hluboká jezírka, tato část navazuje na trvale zatopené čtvrté patro, které objevili potápěči na přelomu 80. a 90. let při rozsáhlém průzkumu. Už začátkem 70. let se speleologům z Bozkova při extrémně nízkém stavu vody podařilo prolézt úzkou chodbou ze Závěrového jezírka ke vstupu do neznámé chodby.

„Když se za týden vrátili, voda zase vystoupala a už se tam nemohli vrátit. Šířka chodby nedosahuje ani půl metru, potápěč s vybavením tudy nepropluje,“ vysvětluje šéf albeřických jeskyňářů Radko Tásler, kterému se povedlo téměř půl století starou hádanku vyluštit.

Možnost podrobněji prozkoumat jeskyni se naskytla letos v únoru, kdy voda klesla na nejnižší úroveň za posledních 45 let. Cesta do neznámé části podzemního labyrintu se otevřela.

„Chodbu jsem orientačně zaměřil, je dlouhá asi 16 metrů, což je největší objev v Albeřické jeskyni od roku 1985,“ potvrzuje Tásler. Je zde zároveň nejbohatší krápníková výzdoba z celé Albeřické jeskyně, stalaktity a stalagnáty měří až 20 centimetrů.

Speleolog v nové chodbě zaznamenal průvan, který je důkazem, že v tomto bodě jeskyně nekončí. Průvan vychází ze dvou míst.

„Víme, že tady bude klíč k pokračování jeskyně. Tímhle objevem jsme si nastolili další otazníky a budeme na tom dál pracovat,“ upozorňuje Radko Tásler. Chodba je v závěru tak úzká, že ji člověk nemůže prolézt. Už dříve průzkumníci přišli s teorií, že zatopené chodby směřují severně do Polska.

Teplota vzduchu v zadní části Albeřické jeskyně se po celý rok drží na šesti stupních Celsia, průvan ji však ochladil na čtyři stupně a vyhnal netopýry, kteří zde každoročně zimují. „Běžně jich tu je 15 až 40. Teď tam byl jenom jeden,“ potvrzuje expert.

4 fotografie

Podrobněji zdokumentovat novou část jeskyně už nestačil. Opakovala se totiž situace ze 70. let. Když se s kolegou do podzemí za týden vrátil, přístupová cesta byla zatopená. Kdy se budou moci do této části znovu podívat, nejde v tuto chvíli říct. Pokud bude pokračovat sucho z posledních dvou let, mohlo by to být brzy. Vodní hladina v jeskyni kolísá v rozmezí devíti až deseti metrů.

Podle krkonošských geologů byl loňský rok v této oblasti nejsušším za několik posledních desetiletí. „V loňském roce jsme zaznamenali absolutně nejnižší stav vody v Albeřické jeskyni od doby, kdy ji měříme. Netušili jsme, že letošní únor to ještě překoná,“ říká Radko Tásler. Stav vody v podzemí měří pravidelně od roku 1973. Ještě na začátku března byla výška hladiny pět metrů pod dlouhodobým jarním průměrem.

Existují i další cesty, jak se do nové chodby dostat. Jednou z variant je prokopat se do ní z horního patra Bischofova lomu, kde se nachází vstup do hlavní části jeskyně. „Budeme to muset ještě promyslet. V tuto chvíli je pro nás důležité, že jeskyně pokračuje. Kam a jak daleko, zatím nevíme,“ uzavírá předseda České speleologické společnosti Albeřice.