Odpalovací zařízení poslalo v Ústí k zemi 19 domů naráz, nyní je v muzeu

  13:58
Ústecké muzeum získalo do své sbírky elektrické odpalovací zařízení, které v centru města v jediném okamžiku srovnalo se zemí podstatnou část hlavní třídy a navždy změnilo její tvář. Přes svoji politováníhodnou historii je to technický unikát sestrojený místními konstruktéry, nejsilnější známá roznětnice.

Na fotografii z roku 1980 je vidět odstřel budov bloku dnešních ulic Masarykova-Prokopa Diviše a Churchillova v Ústí nad Labem. | foto: Muzeum města Ústí nad Labem

Republikový rekord v počtu najednou odstřelených domů dosáhlo Ústí nad Labem 23. února 1980 prostřednictvím prototypu roznětnice HBF-1.

„Aby tehdy mohlo najednou vyletět do vzduchu 19 historických domů na Masarykově třídě, museli ústečtí konstruktéři vymyslet a postavit nejsilnější odpalovací zařízení svého druhu na světě,“ vysvětluje kurátor technických sbírek muzea Martin Krsek.

Označení přístroje HBF skrývá příjmení ústeckých inženýrů Františka Hozy, Jana Bělika a Jaroslava Fily. Tato trojice konstruktérů vyrobila kondenzátorovou roznětnici o výkonu 640 joulů, která dvojnásobně překračovala schopnosti těch nejlepších aparátů.

Ústecký přístroj dokázal odpálit naráz až 20 tisíc rozbušek. „Plný výkon nebyl nikdy využit, ale odstřel z roku 1980 s více než 15 tisíci rozbuškami se hranici kapacity přiblížil,“ podotýká Krsek.

Proč takové odpalovací zařízení vzniklo právě v Ústí nad Labem, je nasnadě.

„V krajské metropoli se bohužel v době normalizace bouralo jako o život. Cílem stavařů bylo naplnění územního plánu z šedesátých let, který počítal s totální přestavbou centra na moderní socialistické město. Z historické zástavby měly zůstat jen kostely a spořitelna,“ přiblížil Krsek dobový kontext.

Roznětnici zachránil a nedávno věnoval muzeu střelmistr Petr Mikula. Svůj tehdejší úděl okomentoval slovy: „Ty staré domy se mi líbily, byť byly zanedbané. Ale moji prací bylo je co nejbezpečněji a nejracionálněji odstřelit.“ (Čtěte též Střílelo se jak u Verdunu, vzpomíná zkušený střelmistr na bourání Ústí.)

Přístroj ani nebyl schválený

Paradoxem doby bylo, že úřední zápis o odstřelu musel použití prototypu roznětnice popřít. Nešlo totiž o schválený přístroj, přestože prošel testy ve státní zkušebně.

Roznětnice po neblaze proslulém rekordu ještě několikrát posloužila k demolicím - v ústecké ulici Panská, na Střekově, v Moskevské i jinde. 

„Naposledy aktivovala nálože v roce 1992 u sedmi pětipatrových objektů v Předlicích. Dnes by patrně už nefungovala vzhledem k omezené životnosti kondenzátorů. Dochovala se však v původním stavu včetně nabíjecích a odpalovacích klíčků i s jedním kusem přenosné dvanáctivoltové akumulátorové baterie,“ poznamenává Krsek.

Muzejníci považují roznětnici HBF-1 za historicky cenný artefakt připomínající proměny města ve 20. století. 

Lidé mohou přístroj v Muzeu města Ústí nad Labem, kde je prezentován jako exponát tohoto měsíce, vidět do 2. prosince.