Podle policistů šlo v drtivém počtu o sebevraždy. Na zlepšení statistik může pozitivně působit i to, že se v kraji v posledních letech zabezpečila řada přejezdů.
NKÚ: Nehod na přejezdech ani přes investice neubýváNehod na železničních přejezdech v letech 2013 až 2017 neubylo, ačkoli bylo na zvýšení jejich bezpečnosti v tomto období vydáno přes 2,6 miliardy korun. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle něj tak byla Česká republika co do počtu nehod jednou z nejhorších zemí v Evropě a co do počtu usmrcených na přejezdech pak nejhorší (podrobnosti zde). |
Například ten ve Strážnici na Hodonínsku, kde nedávno přibyla světelná signalizace. V minulosti šlo o místo vážných nehod. Před třemi lety se tady třeba vlak srazil s dodávkou a dva ze tří mužů v autě na místě zemřeli. Nedlouho potom smetl vlak dodávku, i tehdy řidič auta na místě zemřel.
Podle odborníků naprostou většinu nehod na kolejích způsobují řidiči a chodci svým nezodpovědným chováním.
„Nicméně zvýšení zabezpečení železničních přejezdů dokáže eliminovat lidskou chybu, tedy i selhání řidiče. Pokud se však řidič rozhodne zabezpečení přejezdu ignorovat, nezabrání mu v průjezdu téměř nic,“ podotýká mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal.
Mezi nejnebezpečnější úseky jihomoravských železnic se řadí Brno – Královo Pole – Kuřim, Brno-Maloměřice a Brno-Horní Hešpice i Hrušovany u Brna směrem na Modřice.
„Všude, kde železnice vede hustě osídlenou nebo městskou oblastí, je předpoklad nehod samozřejmě vyšší,“ podotkl mluvčí RegioJet Aleš Ondrůj.
S ohledem na absolutní nepoměr mezi vlakem a člověkem končí střet ve většině případů smrtí nebo velmi vážnými doživotními následky. Kromě toho, že jde o tragédii, je důležité zmínit také dopady na provoz – vyšetřování každé takové události zabere 90 až 120 minut a doprava často kompletně stojí.
