Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V Ústeckém kraji přibývá negramotných, zaměstnávají úřady i spolky

  11:04
V Ústeckém kraji přibývá negramotných lidí, kteří jsou velmi zranitelní. Nevědí, co podepisují, a jejich neschopnost zaměstnává úřady. V kraji jich podle úřadů žijí stovky. Neschopnost pracovat byť jen s jednoduchým textem se netýká jen starých lidí, ale i třicátníků a mladších.
Úřad práce

(ilustrační snímek) | foto: Josef VostárekMF DNES

Pětasedmdesátiletá paní z Ústí nad Labem neumí číst a psát. Není schopna na úřadech poznat ani číslo, které ji volá k přepážce. Její sociální pracovnice dává úřadům svůj vlastní služební e-mail, kam ženě chodí vzkazy.

Jiná devětadvacetiletá žena z Teplic se umí podepsat, ale špatně čte a psát neumí ani podle vzoru, nevyplní třeba složenky. Když potřebuje přečíst dopisy, chodí do kanceláře mostecké charity. To jsou jen některé z příkladů.

„S třemi křížky místo podpisu se setkáváme, letos dokonce i u třicetiletého muže. Učili jsme ho číst a psát, ale psaní vzdal, počty mu šly dobře. Osobně nechápu, jak je to v dnešní době možné,“ podivuje se Světlana Smočeková, předsedkyně Žateckého spolku Handicap, který se letos staral o devět negramotných lidí.  

Úkolem úřadů práce je podle jejího mínění tyto lidi podchytit, pak by měli povinně podstoupit rekvalifikační kurz, který by je naučil základy čtení, psaní a počítání. 

Místo do školy museli chodit do sběrny

Zkušenosti většiny různých sociálních organizací jsou podobné. Pracují s lidmi, které rodiče do školy téměř neposílali, protože je nutili pomáhat při sběru železa nebo s péčí o sourozence. 

„Jedna pětačtyřicetiletá paní neumí číst, nezná hodiny, datum, chronologický postup dnů v týdnu, o měsících nemluvě. Každý doručený dopis jí musíme přečíst a jednoduše vysvětlit, což je ale vzhledem k jejímu sníženému intelektu úkol téměř nemožný,“ popsala Helena Fadrhonsová z mostecké oblastní charity.

Negramotných pak přibývá hlavně kvůli tomu, že řada rodin hlavně v ghettech a na ubytovnách žije ze dne na den a vzdělání pro ně není důležité. Rodiče mají za to, že školu sami nepotřebovali, tak proč by měla být dobrá pro jejich děti.

„Jedna naše klientka je nevzdělaná. Ani neposílá děti do školy. Ty pak mají ve škole problémy s neomluvenou absencí a hlavně s učivem, které nejsou schopny se doučit,“ dodala Fadrhonsová.

Většina negramotných se za podpis „třemi křížky“ stydí, a proto se snaží alespoň zvládnout podpis hůlkovým písmem nebo naučeným „znakem“.

Problematika se víc týká porevoluční mládeže

Podle Pavla Majeráka z teplické oblastní charity se negramotnost týká více mladých lidí vzdělávaných po roce 1989.

„Praktická negramotnost, kdy lidé jsou schopni přečíst slovo či kratší text, nicméně nejsou schopni pochopit smysl vět a delšího textu, je velmi rozšířená. Prakticky negramotných klientů je 20 až 25 procent. A má to vzrůstající tendenci,“ poznamenal Majerák.

Kolik negramotných v Česku je, nikdo neví. Počty podle odpovědí nesleduje úřad práce a sociálních věcí ani ministerstvo školství, které redakci MF DNES odkázalo na Národní pedagogické muzeum. 

„Obecně se udává necelé jedno procento populace. V případě údaje o negramotnosti se jedná ovšem pouze o osoby, které neumějí číst a psát. Některé statistiky však za negramotné považují i osoby s nedokončeným základním vzděláním,“ sdělila Markéta Pánková z pedagogického muzea.

Poslední údaje o vzdělanosti jsou ze sčítání lidu v roce 2011. V celém Česku 42 384 lidí uvedlo, že nemají žádné vzdělání. První příčka tehdy patřila Moravskoslezskému kraji s počtem 5 888 lidí a druhá Ústeckému s 5 758 lidmi.

Nejvíc nevzdělaných uchazečů o práci

Čerstvější statistika existuje u uchazečů o práci. V Ústeckém kraji je podle úřadů práce zcela bez vzdělání k 30. září 4 407 evidovaných uchazečů, nejvíce v Česku. Ústecký kraj s přehledem vítězí nad druhým Karlovarským krajem, kde v září úřad práce evidoval 2 498 lidí bez vzdělání.

„V této kolonce jsou ale i ti, kteří úřadům práce vzdělání nedoložili, ale i naši pracovníci se s negramotnými lidmi setkávají, statisticky tuto oblast úřad práce ovšem nesleduje,“ upozornil krajský ředitel odboru zaměstnanosti úřadu práce Jaroslav Kunc.

Negramotní lidé jsou velice zranitelní a pro pracovníky sociálních služeb to znamená, že s každým takovým, kterému pomáhají, musí chodit na úřady. Vše jim musí přečíst, složitě vysvětlovat a dohlížet na to, co vlastně podepisují. 

„Tito lidé neumějí číst a jsou důvěřiví. Mohou podepsat různé úvěrové smlouvy a pak nést neblahé následky,“ vysvětlila Hana Ryklová, vedoucí sociální služby Agapé II. v Krupce.

Práce s negramotnými zaměstnává i úřady, kam lidé chodí na matriky či do evidence obyvatel pro občanské průkazy i doklady.

„Často i pro cestovní doklady. Problémy s podpisem mají starší lidé, ale někdy se i mladí lidé umějí podepsat pouze hůlkovým písmem a ještě s obtížemi,“ podotkl Valdemar Havela, tajemník litvínovského městského úřadu, kde takových případů řeší zhruba sto ročně.