Turisty v Krkonoších nemá kdo obsluhovat, první restaurace už zavřela

  9:30
O práci na horách je nejmenší zájem, co boudaři v Krkonoších pamatují. Sehnat číšníka nebo kuchaře je téměř nemožné. Bouda Jana ve Velké Úpě proto po třiceti letech provozu zavřela restauraci, personál chybí i na Labské boudě.

Provozovatel boudy Jana Petr Pašek | foto: Tomáš Plecháč

Rodina Paškových z Rokycanska přišla na boudu Jana nad Velkou Úpou v roce 1986, po sametovém převratu objekt v nadmořské výšce 920 metrů se třiceti lůžky a restaurací koupila. Od té doby byl podnik, který proslavila domácí borůvková zmrzlina, otevřený nepřetržitě. Až donedávna. 

Na přelomu zimy a jara najednou skončili dva číšníci i pokojská a provozovatel Petr Pašek zůstal na boudě se svou matkou a přítelkyní sám. Nezbylo jim nic jiného než restauraci pro veřejnost po téměř třiceti letech zavřít a udržet pouze ubytování. 

Fotogalerie

„Celou dobu jsme se to snažili dělat kvalitně a byli jsme vyhlášení. Řekli jsme si, že než to dělat blbě, tak radši vůbec,“ vypráví Petr Pašek.

Problémy se sháněním personálu jsou podle něj už několik let, takovou situaci, jaká panuje v současnosti, však nepamatuje. Dokresluje to skutečnost, že na inzerát, který na jaře dal na úřad práce, se dodnes nepřihlásil vůbec nikdo.

„Poslední roky se to stupňuje, zájemců o práci bylo čím dál tím méně. Dost často se hlásili lidé, kteří neměli kde bydlet a hlavně řešili, že tak získají ubytování,“ přiznává boudař. Cestou najímání agenturních zaměstnanců jít nechce. V minulosti to už vyzkoušel a nemá s tím dobré zkušenosti. 

„Vyřeší se to, až přijde krize a bude desetiprocentní nezaměstnanost. Pak zase lidé budou chtít pracovat na horách,“ dodává.

Nájemci Rýchorské boudy z roku 1926 v nejvýchodnějším cípu Krkonoš už vzdali snahu angažovat zaměstnance. Inzeráty na úřadu práce neměly žádný efekt. Stavení se 45 lůžky, které si v roce 2013 pronajali manželé Duškovi, zachránili kamarádi. Zareagovali na výzvu na sociálních sítích. Skupina zhruba deseti lidí za jídlo a ubytování pomáhá s provozem bufetu, který je otevřený od pátku do soboty, péčí o koně i s úklidem pokojů.

„Bez nich by už bouda byla zavřená. Chápu, že se na hory nikdo moc nehrne, nemůžeme si dovolit zaměstnancům dát peníze, které si vydělají ve městě. Bufet boudu neuživí, nevydělá na nájem ani elektřinu. Živí nás klientela, která jezdí na dlouhodobější pobyty: školy a skupiny lidí, kteří se na Rýchorskou boudu vracejí,“ tvrdí Alena Dušková. Nedostatek personálu je důvod, proč bufet není otevřen celý týden.

Krkonošské Richtrovy boudy neotevřou. Analyzujeme možnosti, tvrdí stát

Alena Dušková se obává, že pokud se něco nezmění, boudaření se za pár let stane raritou. 

„Boudy jsou národním pokladem, těch klasických je v Krkonoších už strašně málo, a pokud se zavřou, myslím si, že to zanikne. Je to alarmující a stát by se nad tím měl zamyslet. Je otázka, zda by boudaře neměl podporovat tak jako třeba zemědělce nebo chovatele dobytka,“ doplňuje.

Neúměrné požadavky na platy

Problémy přiznávají i další podniky v Krkonoších. Na Labské boudě chybí dva kuchaři a dva číšníci, nabídky na zaměstnání visí na webových stránkách zbytečně. Nikdo na ně nereaguje. 

„Najít někoho, kdo chce pracovat, je dnes skoro nemožné. Lidé mají neúměrné požadavky na platy, pomalu každá uklízečka chce 35 tisíc. Když už se nám někoho podaří sehnat, tak se ani neptáme, jestli má výuční list, ale jestli to chce opravdu dělat. Všechno ho naučíme,“ říká spolumajitelka Labské a Luční boudy Klára Sovová.

Ve dvou hotelech na krkonošských hřebenech dohromady pracuje přibližně padesát lidí. 

„Několikrát za sezonu se nám stalo, že jsme otevřeli bufet, ale měli jsme zavřenou restauraci, protože nemáme číšníky. Omezili jsme i sortiment, protože nám chybí kuchaři,“ upozorňuje podnikatelka, která loni na Trutnovsku neúspěšně kandidovala do Senátu. Podle ní byl nedostatek personálu, vedle rekonstrukce, jedním z důvodů, proč byla Labská bouda přes zimu zavřená. 

Nejodolnější proti krizi na pracovním trhu jsou malé rodinné boudy a penziony. Petr Kobr provozuje s manželkou, dcerou a zetěm ve Velké Úpě Hospodu horských nosičů s ubytováním v sedmi pokojích. Přestože turistů v Krkonoších v posledních letech přibývá a penzion leží na frekventované trase na Portášky, rostoucímu náporu výletníků se rodinnému týmu daří čelit. 

„Ve čtyřech lidech se to dá dělat, zatím to stíháme. Otázkou je, jak to bude do budoucna. Umím si představit, že nám o prázdninách třeba vypomůže neteř, ale natrvalo nikoho cizího přijímat nechceme,“ poznamenává Petr Kobr.

V Královéhradeckém kraji je jedna z nejnižších nezaměstnaností v Česku, počet volných míst ve všech pěti okresech převyšuje počet uchazečů o práci. Na Trutnovsku byla ke konci května dvouprocentní nezaměstnanost. Dlouhodobě nejnižší je na Rychnovsku díky automobilce Škoda Auto.