U karlovarských pramenů se v únoru často prochází víc holubů než lidí

  17:30
Z procházky po Karlových Varech je jasně patrné, že zimní měsíce turismu příliš nepřejí. Projít se v mrazivém počasí lázeňskou zónou Karlových Varů je velmi inspirativní. Alespoň pro ty, kteří před davy návštěvníků dávají přednost klidné procházce, při níž je takřka nikdo neruší.

Nic nenasvědčuje tomu, že už za několik měsíců se lázeňská metropole změní v opravdový Babylon jazyků. Skupinky školáků pod dohledem učitelek poznávají krásy krajského města, z vyhlášených léčivých pramenů tu a tam ochutnají hlavně senioři.

Ze zahraničních hostů v těchto dnech potkáte hlavně turisty z východu, přesněji řečeno z Číny.

„Jsme v Praze, do Karlových Varů jsme přijeli na jeden den,“ naznačil lámanou angličtinou host z Říše středu fakt, že nyní se na Karlovy Vary soustřeďují jednodenní turisté. A pak samozřejmě klasičtí klienti z Ruska a postsovětských republik.

Velikonoce to zlomí

„Únor je tradičně nejhorším měsícem,“ vysvětluje příčinu takřka prázdných ulic Josef Pavel, někdejší šéf krajské sekce Asociace hotelů a restaurací. Zima totiž podle jeho názoru patří zimním radovánkám. A ty lázeňská města vesměs nenabízejí.

To ovšem neznamená, že by karlovarské hotely v únoru zely prázdnotou.

„Mají svou klientelu, která často využívá různých balíčků nabídek, relaxačních pobytů, wellness, romantických chvil a podobně,“ říká mluvčí karlovarského magistrátu Jan Kopál.

To ostatně ukazují i čtvrtletní statistiky, ve kterých se rozdíly mezi jednotlivými kvartály do značné míry vyrovnávají. Ten pravý zlom ovšem nastává podle zkušeností odborníků někdy kolem Velikonoc. A lázně jsou nejvíce vytížené na jaře a na podzim.

„Není totiž pravda, že jsou lázeňská města cílem hlavních dovolených. Ty se povětšinou odehrávají někde v teple u moře,“ vysvětluje Josef Pavel.

Tomu také odpovídá zvolnění sezony v letních měsících. I když to pro Karlovy Vary minimálně na týden filmového festivalu neplatí. „Léto a prázdniny patří spíš kratším pobytům a jednodenním turistům,“ doplňuje Jan Kopál.

Ještě jeden poznatek si ti, kteří si v únoru projdou lázeňské centrum, mohou odnést. Řada podniků, restaurací, kaváren a obchodů je zavřená. Igelitem překryté výlohy a ruch řemeslníků kolem nich napovídá, že se jejich majitelé rozhodli využít „hluchého“ období pro přípravu na další sezonu.

Někde jsou dokonce slyšet sbíječky, jejichž rachot je předzvěstí rozsáhlejších úprav. „To je logické. Období slabá pro obchod podnikatelé využívají pro nezbytné opravy a údržbu,“ vysvětluje Josef Pavel.

Ne všechny přípravy ovšem nutně musí být vidět. Několik měsíců před zahájením sezony se dolaďují projekty, které mají život v Karlových varech ozvláštnit.

„Připravují se marketingové a programové kampaně. Předloni to bylo například 700. výročí narození Karla IV., loni Karlovy Vary v pohybu a letos 100 let republiky a výročí osudových osmiček,“ vypočítává mluvčí karlovarského magistrátu.

Příprava samozřejmě zahrnuje i technickou část.

„Každoročně po Novém roce provádíme kontrolu a údržbu Vřídla a pramenů, v městských lesích a parcích je zima a s ní související období vegetačního klidu ideální dobou pro rozsáhlejší zásahy do zeleně nebo plánovanou těžbu. Samozřejmě co se týče větších rekonstrukcí nebo staveb třeba komunikací, tam je chladné počasí problém,“ doplňuje Jan Kopál.

Veškeré tyto snahy spějí k jedinému cíli: aby se Karlovy Vary v květnu, kdy tradičně začíná lázeňská sezona, zaskvěly v co možná nejlepším světle.