Jenže památkáři podali na ministerstvo kultury podnět, aby byly Sluneční lázně zařazeny mezi kulturní památky. A dokud státní úředníci ve věci nerozhodnou, nesmí město s plovárnou vzniklou v roce 1927 nic provést.
Vlastníkovi pozemku, městu Jablonec, již ministerstvo kultury odeslalo zprávu, že bylo zahájeno řízení, na jehož konci se rozhodne, zda si lázně zaslouží památkovou ochranu, nebo nikoliv.
„Než padne rozhodnutí, musí se vlastník areálu k němu chovat tak, aby nedošlo k jeho poškození, zničení a podobně,“ uvedla mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková. Za jak dlouho stát o lázních rozhodne se zatím nedá předjímat.
„Nyní čekáme na stanoviska krajského úřadu a obce s rozšířenou působností. Vzhledem k tomu, že památkové hodnoty Slunečních lázní budeme teprve v rámci řízení posuzovat, délku tohoto řízení a dobu jeho ukončení nelze předjímat a stejně tak výsledek řízení,“ upozornila Cigánková.
Památkář: Prvorepubliková plovárna je cenná
Ředitel liberecké pobočky Národního památkového ústavu Miloš Krčmář je přesvědčen, že si prvorepubliková plovárna status kulturní památky zaslouží.
„Celý objekt je, až na nějaký balast v podobě různých cedulí a nápisů, zachován takřka v nedotčené podobě. Navíc dřevěná architektura okolo vody v Česku pomalu mizí. V minulosti například byla silně poškozena jachtařská plovárna v Doksech,“ vysvětlil Krčmář.
Podle něj Sluneční lázně šanci na ochranu mají. „Patří a zapadají do segmentu lázeňských budov jako jsou například bývalé lázně v Liberci, městské lázně v Jablonci či v Novém Městě pod Smrkem a tyto všechny budovy již památkově chráněny jsou. Sluneční lázně mohou památky vztahující se k lázeňství, očistě těla, jen obohatit,“ doplnil ředitel.
Podnět na zařazení Slunečních lázní mezi kulturní památky podle Krčmáře vzešel od jejich současných provozovatelů. Ti již před časem navrhli, aby místo Stolínova pavilonu za přibližně deset milionů korun zde vznikl návrh architekta Pavla Šťastného za asi 1,2 milionu korun.
Ten počítá se zachováním některých současných prvků, se zastřešením části sezení nebo s rozšířením toalet.
Radnice: Stav Slunečních lázní je neudržitelný
Jablonecká radnice je z nápadu na prohlášení areálu kulturní památkou rozčarována.
„Nijak nás to netěší. Na celý poloostrov, na kterém se dnes Sluneční lázně nacházejí, máme připravený projekt architekta Stolína, který vychází z potřeb území a z urbanistické studie vodní nádrže a jejího okolí zpracované v roce 2004 architektem Faltejskem a jeho kolegy,“ sdělila mluvčí jabloneckého magistrátu Markéta Hozová.
Dodává, že současný stav objektů, které stojí na Slunečních lázních, je neudržitelný.
„To je neoddiskutovatelný fakt. Podání podnětu na ministerstvo situaci nijak nezjednodušuje, spíše naopak. Dosud byl překážkou pouze nedostatek peněz a čekalo se na vhodný dotační titul, nyní budeme čekat na rozhodnutí ministerstva,“ doplnila Hozová.
Když byl loni na jaře představen Jablonečanům Stolínův projekt, který se zachováním něčeho ze současné podoby místa vůbec nepočítá, vyvolalo to mezi některými lidmi bouři nevole.
Srdcem pavilonu je strom
„Oni se zabývají jen tím, co tam teď je a řeší naprosto banální záležitosti, které nemají s architekturou nic společného. Nejsou schopní uvažovat nějak dál, nejsou schopní vnímat dění v architektuře a ani ho neznají, protože se tomuto oboru nevěnují,“ uvedl tehdy na adresu protestujících architekt Petr Stolín.
Stolínův Sluneční pavilon je atriový dům s terasou přístupný ze tří stran. Na pavilon těsně navazují venkovní dřevěné prvky umožňující lepší přístup do něj. Ty můžou sloužit k pořádání komorních kulturních akcí anebo jen k sezení či opalování.
Přízemí atria je vybaveno malou restaurací, dále jsou návštěvníkům k dispozici toalety, sprchy a převlékárny. Srdcem celého domu je jeho atrium, zahrada osázená rychle rostoucími listnatými stromy.
Lidé by se tak na terase mohli třeba občerstvit a seděli by na úrovni korun stromů. „Ty by svou vůní, pohybem, šelestem listí a propouštěním slunečních paprsků měly neustále připomínat život, krajinu a místo,“ popsal před časem architekt Stolín.
