Moderní nástavba historického domu pobouřila, architekt se kritice diví

  0:03
Neorenesanční, původně pětipatrový činžák vedle parkoviště na rohu brněnských ulic Křenová a Vlhká vykoukl po roční opravě z lešení. A nastalo zděšení. „Krabicová“ nástavba s balkony, posazená na budově z přelomu 19. a 20. století, řadu lidí pořádně naštvala.

Krabicová nástavba s balkony, posazená na budově v brněnské Křenové ulici z přelomu 19. a 20. století, řadu lidí pořádně naštvala. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Snímek se rychle šíří po sociálních sítích. „Kdo to dovolil?“ ptají se komentující.

Stejně situaci vnímá i bývalý radní Brna-střed Michal Doležel (Žít Brno), který měl v minulém volebním období na starosti rekonstrukce starých domů a je spoluautorem „kuchařky“ na jejich opravu.

„Je to šílenost. Stavba se na historický dům vůbec nehodí. Mám pocit, že majitel chtěl za málo peněz navýšit patra, aby se mu investice co nejdříve vrátila. Jde o zrůdnost, která je už teď zastaralá,“ tvrdí Doležel.

„Není to zdaleka jediný případ. Nástavby jsou obecně problém, neexistují na ně žádná pravidla, a pokud není dům památkově chráněný, může si s ním majitel dělat, co chce,“ poznamenal bývalý radní, který před nějakou dobou pranýřoval i rekonstrukci hotelu Slovan na Lidické, kde vlastník zrušil původní pasáž.

O stavební povolení žádal majitel před dvěma lety a bez problémů ho dostal.

„Splnil všechny zákonné náležitosti, včetně souladu s územním plánem,“ uvedla mluvčí úřadu Brno-střed Kateřina Dobešová.

Původní dům na Křenové je přitom velkorysou ukázkou stavitelova umění.

„Patří do stejné kategorie jako například rodný dům Hugo Haase nad Denisovými sady, i když je o něco menší. Teď je podle mě jeho hodnota zničená. Takovým situacím by se dalo předejít rozšířením památkové zóny,“ míní Doležel.

Podle něj i památkářů je jedinou cestou k nápravě do budoucna rozšíření památkových zón, které v současnosti připravuje ministerstvo kultury. Současná městská památková rezervace by se měla rozšířit i na věnec ulic kolem historického centra a na část Králova Pole.

Podle mě nejde o nic provokativního, říká architekt

Majitel však tvrdí, že odlišná nástavba je záměr. „Nechtěli jsme roubovat něco rádoby starého na něco opravdu starého. Chtěli jsme části jasně oddělit. Ale chápu, že se to nemusí každému líbit. Když se stavěla Omega na náměstí Svobody nebo se opravovala Komerční banka od architekta Bohuslava Fuchse, lidé nadávali, a dnes se na to jezdí dívat,“ poznamenal zástupce majitelů Robert Sedláček.

Oprava domu, kde se počet bytů zvýší ze 24 na dvojnásobek, bude pokračovat do příštího roku. „Dostavujeme dovnitř výtah a chceme zrevitalizovat parter s obchody, kde dodržíme manuál Brna-střed pro reklamu,“ doplnil Sedláček. Budova navíc dostane zelenou střechu a zeleň přijde také do oken.

S negativní reakcí nepočítal ani architekt Jaroslav Mareš, který nástavbu navrhl.

Dům na rohu ulic Křenová a Vlhká v Brně před rekonstrukcí a přístavbou, kterou lidé kritizují.

„Jsem z toho smutný a nerozumím tomu. Podle mě nejde o nic provokativního. Chtěli jsme to udělat čistě a maximálně jednoduše, aby tam nebylo nic navíc. Stejný přístup uplatňujeme i na jiných stavbách v Brně a nikde jsem se s takovou reakcí nesetkal,“ uvedl Mareš.

Jednoduchou stavbu podle něj ještě oživí rostliny. „Velká okna, co tam jsou, budou plná zeleně a zelená bude i střecha,“ upřesnil Mareš.

Podle něj naopak majitel starý dům citlivě opravil. „Nesnažili jsme se zateplovat, nic tam nezakrývali, štuky jsme tam nechali. Mrzí mě jen, že stavba není ještě víc odlišná, což bylo v plánu, ale měli jsme limity, které to neumožnily,“ doplnil architekt.

Podle architekta Petra Bořeckého (ANO), uvolněného zastupitele Brna-střed, který má na starosti rozvoj a územní plánování, jsou nástavby běžné. „Je věcí architekta, jak budou vypadat. V tomto případě by asi šla udělat lépe, ale nevidím to jako úplnou katastrofu,“ sdělil Bořecký.