Velikonocemi na Veselém Kopci startuje přelomová sezona, říká jeho ředitelka

  12:06
Po zimní přestávce tisíce lidí zamíří o Velikonocích na Veselý Kopec. Zdejší Soubor lidových staveb Vysočina prošel na začátku letošního roku po bezmála 40 letech svou největší reorganizací. Roubenky na Veselém Kopci a v městské památkové rezervaci v Hlinsku se staly součástí nově vzniklého Národního muzea v přírodě.

Ředitelka Muzea v přírodě Vysočina Ilona Vojancová | foto: Radek Kalhous, MAFRA

To zahrnuje nově vzniklé Muzeum v přírodě Vysočina, Hanácké muzeum v přírodě, Muzeum v přírodě Zubrnice a Valašské muzeum v přírodě.

S jediným muzeem pod širým nebem na východě Čech spojila svůj život i etnografka Ilona Vojancová. Nových pořádků se nebojí. 

„Rozhodně to bude změna k lepšímu. Do budoucna se spolupráce odborníků odrazí v programech. Chtěli bychom, aby průvodci některé činnosti návštěvníkům předváděli,“ říká ředitelka Muzea v přírodě Vysočina Ilona Vojancová.

Kromě nového loga, které chystáte představit na konci dubna, všimnou si největší organizační změny od založení skanzenu návštěvníci, které na Veselém Kopci přivítáte poprvé na Velký pátek?
Rodiny s dětmi, které tvoří velké procento návštěvnosti, se mohou těšit na jednu příjemnou změnu. Zvýhodňujeme pro ně rodinné vstupné. To znamená, že od nové sezony budou moci navštěvovat naše expozice za cenu dvou dospělých vstupenek. Děti v počtu až čtyř budou mít vstup zdarma.

Na co se lidé, kteří navštíví Veselý Kopec o Velikonocích, mohou těšit?
Návštěvníkům přiblížíme tradice, které se v minulosti vázaly k jednotlivým velikonočním svátkům, tedy od Zeleného čtvrtku do Velikonočního pondělí. Návštěvníci se mohou těšit na ukázky zdobení kraslic, pletení pomlázek, pečení velikonočního pečiva. Řadu věcí, které se k Velikonocům a jaru vázaly, si budou moct i zakoupit. Na sobotu a neděli chystáme kulturní program. V sobotu vystoupí dechový kvintet Mrákotínka a v neděli folklorní soubor Lipka z Pardubic.

Kromě tradičního programu si připomenete i zakladatele Veselého Kopce Luďka Štěpána, který předloni zemřel.
Ano, v pátek v 11 hodin mu bude odhalena pamětní deska v kapli na Veselém Kopci. Přání odhalit mu desku vzešlo od rodiny pana Štěpána. Ujala se toho Společnost přátel Železných hor, která vytvoření kamenné desky zainvestovala. Půjde o komornější záležitost za přítomnosti jeho nejbližších, ale přijít může kdokoliv. Ve statku z Mokré Lhoty bude otevřena i výstava přibližující zákulisí Souboru lidových staveb Vysočina a počátky vzniku muzea s připomínkou pana Luďka Štěpána.

Součástí Národního muzea v přírodě jste od začátku roku. Jak si na fungování pod novou organizací zvykáte?
Vznik nové organizace nese spoustu změn a hlavně se v tuto chvíli nastavují způsoby, jak bude nová organizace spravována. Je to doba hektická a zúřadovat některé věci přináší dost úsilí. Na řízení na dálku jsme zvyklí. Do posledního prosince sídlilo naše vedení včetně účtárny na Sychrově, což bylo nějakých 150 kilometrů od Hlinska. Do Rožnova pod Radhoštěm je to s nadsázkou jen o několik desítek kilometrů dál.

Co si od nové změny nejvíc slibujete? Jako jeden z největších přínosů při vzniku nové instituce byla zmiňovaná odborná spolupráce.
Pro muzea v přírodě, která byla do loňského roku spravována Národním památkovým ústavem (NPÚ) se otevírají zcela nové možnosti. Svým charakterem jsme muzeem od první chvíle. Ovšem žádná zákonná norma to dosud nezohledňovala. Do loňského roku jsme se řídili podle památkářských zákonů, stejně jako hrady a zámky, což plně neodpovídalo charakteru naší činnosti.

Jak se to v praxi projevovalo?
Dostali jsme se do paradoxní situace. Například já jsem plnila funkci kastelánky, což vycházelo z organizační struktury NPÚ. Navíc to bylo zavádějící. Další příklad. Zhruba 11 tisíc sbírkových předmětů jsme spravovali a dokumentovali podle muzejního zákona na základě výjimky. Hrady a zámky totiž spravují mobiliář, který je svým způsobem zakonzervovaný a dál se nerozšiřuje. Zkrátka nebylo to vůbec systémové. Fungovali jsme v podstatě na dobré vůli vedení NPÚ.

Nově jste tedy muzeem se vším všudy. Vracíte se de facto do normálního stavu. Bude to změna k lepšímu?
To jednoznačně. Máme daleko víc společného s Valašským muzeem v přírodě, než s Kunětickou Horou nebo Karlštejnem. Do budoucna rozvineme daleko více činností, které nás s ostatními muzei v přírodě spojují. Půjde jednak o výzkum, který po nás do teď nikdo nechtěl a dělali jsme si jej pro vlastní účely. Nyní se budeme s ostatními kolegy více doplňovat a předávat si zkušenosti. Například v Zubrnicích je kolega specialista na vodní technické památky, kterého my nemáme. Letos už máme rozdané odborné úkoly, které vycházejí z toho, na co jsme každý z nás zaměřený. Poznatky z této spolupráce ocení v dalších letech zejména návštěvník rozšířenou nabídkou programů.

Veselý Kopec

Skanzen na Veselém Kopci
Veselokopecký jarmark představí současnou rukodělnou výrobu. Foto: Radek Kalhous, MAFRA

První expozice byla na Veselém Kopci otevřena v roce 1972. O záchranu tehdy se rozpadajících a značně poničených objektů se postarali převážně dobrovolníci a místní obyvatelé pod vedením Luďka Štěpána. Prvním zachráněným objektem se stala Králova pila. Následovaly rekonstrukce kovárny, pazderny nebo kolářské dílny. Kromě rozsáhlejších zemědělských usedlostí přibyla na Veselém Kopci také vodní olejna a vodní pila. K nejzdařilejším stavbám tohoto druhu jednoznačně patří polygonální stodola ze Sádku z roku 1680. Tato stodola upoutá už na první pohled svým netradičním tvarem. Zdejší expozice přinášejí svědectví o životě a práci drobných rolníků od první poloviny 19. století do poloviny 20. století. Zemědělské usedlosti doplňují nejen drobné vesnické stavby (špýchar, chlívky, haltýř apod.), ale i lidové technické památky na vodní pohon. Nejvýznamnější z nich je vodní obilní mlýn přenesený na základy původního veselokopeckého mlýnu.

Polepší si muzeum i finančně?
Tento rok je přechodný a bude vycházet z podmínek NPÚ. Za pár týdnů se bude připravovat rozpočet na příští rok. Pod hlavičkou nové instituce se otevírá cesta k dotačním titulům, které jsme pod památkovým ústavem nemohli využívat. Navíc si v mnoha směrech polepšíme. Třeba jsme neměli finance na nákup sbírkových předmětů, takže jsme je získávali darem. Nově si můžeme v rozpočtu nárokovat částku určenou na jejich nákup, v čemž vidím velké plus. Peněz bude víc i na provoz. Zatím nedokážu říct o kolik, ale polepší si i zaměstnanci. Navíc od ledna se nám navýšil počet zaměstnanců o jednoho odborného pracovníka. Nyní máme 21 zaměstnanců.

Jak bude nadále probíhat spolupráce s památkáři?
Jedna rovina je daná zákonem. Tedy každá oprava, která se u nás bude dít, podléhá podle zákona dohledu památkářů. Druhá je ta lidská. Na kolegiálních a přátelských vztazích se s pracovníky jak na Sychrově nebo v Pardubicích nic nemění. Je to přátelský rozchod. Řekli jsme si, že náš zájem je společný, a to ochrana a prezentace kulturních a historických hodnot. Každý způsob spolupráce bude vítaný a nebráníme se mu.

Ve správě máte spoustu objektů, v minulosti jste postavili řadu replik lidových staveb. Máte v plánu nějaké další? 
Zásluhou NPÚ, který nás v rozletu nijak neomezoval, máme koncepční záměr zpracovaný v 80. letech a doplněný v 90. letech naplněn. Chybí nám postavit jen větší stodolu, která by měla být i jakýmsi zázemím pro údržbáře. Letos a na počátku příštího roku bychom se měli nad touto koncepcí zamyslet a společně s odborníky zauvažovat, jak dál. Tedy jestli se bude Veselý Kopec, případně i Betlém rozšiřovat, o co, či jak s ním dál pracovat. V případě rozšíření bychom museli začít u výkupu pozemků, protože žádné větší rozvojové plochy už nemáme.

Centrem „staronového“ Muzea v přírodě Vysočina je Veselý Kopec, ovšem roubenkami se chlubí i městská památková rezervace v Hlinsku.

Centrem „staronového“ Muzea v přírodě Vysočina je Veselý Kopec, ovšem roubenkami se chlubí i městská památková rezervace v Hlinsku.