Ačkoliv je věta velmi krátká, zásadním způsobem podepírá domněnky odborníků, že v Kurovicích nějakou dobu žila skupina Židů, pravděpodobně rodiny pocházející z Ukrajiny.
Záznam zní: Napsal Josef, syn Šimšona. „Podle stylu písma je patrné, že to psalo dítě, takže tam nebyli jen dospělí. A jméno Šimšon bylo v té době mezi ukrajinskými Židy velmi typické,“ vysvětlil Bartošek.
Oba nápisy datují odborníci do roku 1656. Loni v létě odhalili vzkaz, jehož část, kterou bylo možné přeložit, odkazovala na násilnosti v Litvě a na Ukrajině.
V oblasti tehdy vypukly nepokoje namířené proti židovským obyvatelům. Před brutálními násilnostmi během povstání kozáků Židé hromadně prchali.
Část jich zřejmě našla azyl u Jana z Rottalu. Patřilo mu holešovské panství a tedy i hrad v Kurovicích. V té době už jej využíval jen jako hospodářský dvůr a většina prostor byla prázdná.
Další osud Židů z Kurovic není známý
O Židech v Kurovicích se zatím nenašla zmínka v historických pramenech a není jasné, jaký byl jejich další osud. S jistotou ale víme, že s jednou z uprchlických vln tehdy přišel do Holešova i rabín Šach, jeden z nejvýznamnějších učenců židovské historie.
Následně rostla židovská komunita ve městě a je tedy možné, že se do ní včlenili rovněž lidé z kurovického hradu.
Objevení prvního nápisu vyvolalo mezi experty obrovský ohlas. Protože nebyl kompletní, trvalo téměř dva roky, než jej přeložili, řádně zadokumentovali a prozradili veřejnosti. Přeložitelná část nápisu zní: „Nechť vaše oběti osvětlí v příbytcích Boží řád dobra.“ Autorem je muž jménem Levi.
Oba nálezy jsou unikátní především proto, že Židé psali na zdi jen výjimečně. Na to si psaného písma příliš považovali.
„Zkoumal jsem výskyt hebrejských nápisů v panských sídlech v Česku i v Evropě a nikde jinde zaznamenány nejsou,“ řekl Bartošek.
