„Máme ambice, že bychom na podzim soutěž vyhodnotili,“ pronesl náměstek primátora Radek Popelka (ANO).
Podle vedení krajského města dostanou architekti volnou ruku v tom, jak s náměstím naložit. Město je prý nechce příliš svazovat při vymýšlení, ovšem zároveň očekává, že se poperou s celou řadou problémů a vznikne komplexní řešení.
„Ty podmínky jsou natolik široké, že nebudeme vylučovat nikoho, když tam něco uvede, nebo naopak neuvede. Když například vymyslí něco s Priorem a projedná to s vlastníkem, je to jen dobře. A když se někdo Prioru naopak vyhne, tak ho taky nevyloučíme. Je tam určitá volnost,“ potvrdil náměstek primátora Vratislav Výborný (ČSSD).
V sedm večer se náměstí vylidní, lidé se tam bojí chodit
Přesto jsou oblasti, u nichž se předpokládá, že se jim architekti budou věnovat. Patří mezi ně například dopravní řešení náměstí, sjednocení mobiliáře nebo řešení zeleně.
I o tu se totiž už několik let vedou spory. Jde zejména o skupinu lip, které stojí okolo morového sloupu. Někteří si bez nich nedokážou jihlavské centrální prostranství představit. Další skupina naopak tvrdí, že původně kolem sloupu nerostly, proto tam nemají co dělat.
„Rádi bychom tam měli i takové přízemní věci jako veřejné záchody. Každopádně soutěž nebude až tolik o architektuře, ale o tom, aby se z náměstí stalo místo, kam budou lidé rádi chodit. Aby to nebyla jen přestupní stanice a v sedm večer se tam lidé jen báli,“ sděluje hlavní myšlenku Výborný.
Svou poznámkou naráží na to, že jedním z neduhů jihlavského centra je, že se v pozdních odpoledních hodinách pravidelně vylidní. Lidé si na něj najdou cestu pouze tehdy, když se tam děje nějaká kulturní či společenská akce.
Žádný architekt se nemůže vyhnout obchodnímu domu
Podle jihlavské architektky Lenky Tomášové, která se v minulosti zabývala tím, jak s náměstím naložit, však tuto situaci architektonická soutěž nejspíš nevyřeší. Problém je totiž hlubší.
„V centru města nežije dostatek lidí. Většina odjíždí do svých domečků a na svoje zahrádky. A to je trend, který není specifický čistě pro Jihlavu, projevuje se i jinde,“ tvrdí Tomášová, jež dříve pracovala jako urbanistka v londýnské nadaci prince Charlese. Ta se zabývá mimo jiné i revitalizacemi měst.
Podle jejího názoru se žádný architekt, který bude řešit Masarykovo náměstí, nebude moct vyhnout obchodnímu domu Prior. Ten během normalizace nahradil v centrální části náměstí špalíček středověkých domů, kterému se v Jihlavě říkalo Krecl.
„Pro mě jako architekta je Prior největší problém. Drobné kosmetické zásahy jsou důležité, ale tohle je to hlavní. A pokud se nevyřeší, tak to nikdy nebude ono. V rovině krásy tohoto místa je to stavba, která tuto krásu hyzdí,“ tvrdí Lenka Tomášová.
Prior je soukromý, pro případné úpravy ho město musí koupit
Už v minulosti přišla s vizí, že by se s Priorem mohlo postupovat jako při obnově historického centra Drážďan. Z centra německé metropole na břehu Labe zbyly na sklonku druhé světové války po bombardování v únoru 1945 jen zničené trosky. Ty později nahradila moderní a často necitlivá architektura.
Poslední roky však centrum Drážďan zažívá renesanci. Přežité moderní nevzhledné budovy mizí a na jejich místech na tamním náměstí Neumarkt vznikají novostavby, kopie původních, válkou zničených staveb.
Jako velký problém vnímá stavbu normalizačního nákupního centra uprostřed náměstí i další jihlavský architekt David Beke. „Bez vyřešení Prioru nejde vyřešit náměstí. Návrhy v soutěži by měly prokázat, že Prior je důležitá součást náměstí,“ tvrdí.
Všechny myšlenky, které se zaobírají nápadem, jak s jihlavským Priorem naložit, se však musejí vyrovnat s tím, že obchodní dům je soukromým majetkem. Jeho dokoupení by město mohlo vyjít na stovky milionů korun.
Úzké chodníky neumožňují vybudování předzahrádek
Kromě Prioru však nachází Beke i další nedostatky, které je potřeba vyřešit. Mluví například o nevhodné dlažbě, jež se zejména v botách do společnosti přechází špatně.
Další otázkou čekající na vyřešení jsou podle něj například i úzké chodníky, které neumožňují vybudování předzahrádek. A pokud už někde předzahrádky jsou, zbude chodcům jen úzký koridor.
Dále by se měli účastníci soutěže věnovat už zmíněné zeleni a zejména i dopravě. „Máme více než polovinu ploch, které jsou vyhrazeny pro pohyb aut, a ne pro pohyb lidí, což je tristní,“ říká architekt, který je zároveň činný v komunální politice. Je zastupitelem za ODS.
V minulosti přišel s myšlenkou, že by se parkoviště ve spodní části náměstí mohla zapustit pod zem. „Bylo by to určitě nejlepší řešení. Pokud chceme do centra dostat rezidenty a lidi, kteří mají peníze, tak ti budou chtít přijet individuální dopravou. A budou potřebovat někde zaparkovat,“ stojí si za svým Beke.
Limit výdajů si radnice nedává, může jít o projekt za miliardu
Návrhy vzešlé z architektonické soutěže by měly být známy v průběhu srpna. Vedení magistrátu s nimi chce seznámit i veřejnost. Na podzim pak porota všechny došlé práce vyhodnotí. Neměla by však znát jména jejich autorů. Ta by se měla odtajnit až po vyhlášení výsledků.
Vítěz získá z městské pokladny cenu 700 tisíc korun. Zároveň s ním město zahájí jednání o tom, aby na základě svého návrhu zpracoval projektovou dokumentaci. Pokud nenajdou společnou řeč, přijde na řadu další v pořadí. Tyto kroky už ale budou pravděpodobně v rukách politiků, kteří vzejdou z podzimních komunálních voleb.
Celkové náklady na soutěž včetně zmíněné dokumentace magistrát odhaduje do 10 milionů korun. Finanční strop na samotnou revitalizaci vedení města v současné chvíli nestanovilo.
„Limit zatím není. Uvidíme, co vzejde z nápadů architektů. Může to být za miliardu, nebo něco kosmetického. Ale třeba to bude tak úžasné, že to osloví prince Charlese, který pak přisype nějaké peníze na hromádku,“ usmál se Výborný.
