Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Při opravě náměstí v Brodě našli stopy po legendárním Cimrmanově mlýnu

  11:44
Střed Evropy je v Havlíčkově Brodě. Právě tady totiž byl Cimrmanův mlýn. S tímto recesistickým oznámením přišla havlíčkobrodská radnice. K odvážnému tvrzení ji opravňuje nález mlýnského kamene při rekonstrukci Smetanova náměstí. Kámen se stane jednou z jeho atrakcí.

Havlíčkobrodský místostarosta Libor Honzárek ukazuje mlýnský kámen, který se našel při hloubení jámy pro spodní fontánu. Má se stát atrakcí, díky níž se Brod ještě více propojí s postavou Járy Cimrmana. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Dopředu to vůbec nebylo plánované. Nakonec se nové Smetanovo náměstí v Havlíčkově Brodě propojí s osobou českého génia a všeuměla Járy Cimrmana.

Mlýnský kámen, který dělníci na náměstí nalezli, se stane ozdobou nově budované fontány.

„Když se kopal prostor pro spodní fontánu, objevili dělníci korpus mlýnského kamene. Bude sloužit pro posílení legendy spojené s Járou Cimrmanem,“ konstatoval havlíčkobrodský místostarosta Libor Honzárek.

Mlýnský kámen má průměr něco přes půl metru, vážit může okolo dvou set kilogramů. Jde o spodní kámen mlýnského soukolí, který byl upevněn na trámu. Po jedné straně má kovovou obruč.

„S největší pravděpodobností byl součástí menšího mlýna, v němž se drtil kaolín na výrobu kachlí na kamna. Jejich zbytky se v okolí rovněž našly,“ uvedl Honzárek s odkazem na archeologa havlíčkobrodského Muzea Vysočiny Aleše Knápka.

Po Cimrmanově mlýnu badatelé neúspěšně pátrali 15 let

Nález mlýnského kamene byl nejvýznamnějším objevem při rozsáhlých zemních pracích. Vedení města takový objev chce co nejvíce zužitkovat.

Fotogalerie

Kámen proto zasadí do spodní fontány. Zároveň chce zřídit kolkovnu, kde by si každý turista mohl udělat fotku a odvést si natištěné cimrmanovské razítko.

Podle Honzárka se totiž nálezem potvrdila existence takzvaného Cimrmanova mlýna, po němž cimrmanologové z recese pátrají posledních více než 15 let.

„Pošleme tyto informace největšímu cimrmanologovi Zdeňku Svěrkákovi, aby to všechno posoudil,“ směje se místostarosta.

Silný zdroj vody poslouží k potůčku i zavlažování trávníku

Rekonstrukce středové a západní části Smetanova náměstí je jednou z největších letošních investic Havlíčkova Brodu. Na rozlehlé ploše už začíná být patrný klikatící se chodník, podél něhož má středem náměstí z jedné fontány ke druhé téct potůček.

K němu město použije zdroje vody pod náměstím. „Jsou tu tak silné, že je využijeme i k pravidelné umělé závlaze pobytového trávníku na většině plochy náměstí,“ poznamenal Honzárek. Město tu nechalo vytvořit uzavřený oběh hnaný čerpadly.

Z mlýnu u brodu chtěl vyzařovat genialitu do Evropy

„Jára Cimrman byl světoběžník, který někdy kolem roku 1907 pojal myšlenku, že se usadí,“ začíná své vyprávění o propojení mlýna a Brodu na stránkách havlíčkobrodského informačního centra největší český cimrmanolog, herec Zdeněk Svěrák. „Teď šlo ovšem o to, kde,“ dodává.

Cimrman měl prsty v radiokomunikaci a chtěl se usadit někde, odkud by mohl vyzařovat svou genialitu do celé Evropy. Hledal proto její střed. Jeho plánem bylo v tomto středu postavit chalupu s vysílací věží a odtud zasáhnout celý kontinent.

Vystřihl si tedy mapu Evropy, ořezal si tužku a hledal těžiště. Takový střed našel poblíž Uherského Brodu. To se mu ale moc nehodilo.

„Jára Cimrman měl v Německém Brodě svou celovečerní a později celoměsíční lásku učitelku Kláru. A protože byla z bohaté rodiny - a byla tedy naděje, že by mohla zafinancovat zmíněnou vysílací věž - se Cimrman chtěl přiblížit se svým středem Evropy více na západ,“ popisuje Svěrák v textu zveřejněném rovněž na městských webových stránkách.

Posunutí středu Evropy Cimrman učinil, jako ostatně téměř vše, co dělal, svérázně. „Ustřihl kousek Uralu a tím se rázem dostal tam, kam potřeboval,“ vysvětlil Zdeněk Svěrák.

Střed kontinentu se měl dle Cimrmana nalézat kdesi u brodu. „Měl vše promyšleno tak, že energii pro vysílací věž bude získávat pomocí mlýnského kola, čili, že v místě zároveň bude mlýn. A aby tento mlýn byl přístupný z obou stran řeky, chtěl tam mít brod,“ říká Svěrák.

Vymyšleno to podle Svěráka měl tak, že si mlýn na svůj provoz vydělá mletím. „S tím, že dělba práce mezi rozhlasovým hlasatelem a mlynářem bude po dohodě: prostě dohodnou se, kdy který z nich bude mlít...,“ připomíná cimrmanolog.

Ve spodní části už roste průchozí betonový kříž, který má připomínat kapličku, jež na tomto místě před zbouráním starého koňského trhu bývala.

Na někdejší využití prostoru budou nově upomínat i četné otisky koňských podkov. A rovněž kamenná dlažba pod menším tržištěm ve spodní části. Město zde použije kameny, které tu kdysi bývaly a které má uskladněné.

Tržnice zůstane v horní části náměstí, dole budou jen čtyři stánky

Oproti původním předpokladům zůstanou budky pro trhovce na současném místě v horní části Smetanova náměstí.

„Lidé si na to zvykli a přivítali to. I kvůli tomu, že je to pod stromy ve stínu a hned u parkoviště,“ vysvětlil Libor Honzárek. Ve spodní části na původní kamenné dlažbě bude místo jen pro čtyři menší stánky.

„Pro architekta byla rekonstrukce Smetanova náměstí mnohem složitější, než náměstí Havlíčkova. Musel mu dát novou duši a pracovat se zelení a vodou, které změkčí a osvěží prostředí,“ dodává brodský místostarosta.

I když to na první pohled nemusí být patrné, práce na rekonstrukci náměstí vrcholí. Hotové má být do konce září. Jen vzrostlejší stromy se budou sázet ještě v říjnu, až pominou teplé dny. Přeměna středové a západní plochy náměstí vyjde na 30 milionů korun.