Vědci z Ostravy našli na jižní Moravě brouka, který měl být vyhynulý

  15:06
Přírodovědci z Ostravské univerzity spolu s odborníky české Akademie věd zhruba deset let pravidelně jezdili na jižní Moravu a v tamních luzích mezi dolními toky Dyje a Moravy dokumentovali jeden letitý obří strom za druhým, včetně jeho hmyzích obyvatel. Čekalo je ovšem překvapení.

Dřevomil Rhacopus pyrenaeus. | foto: Biologické centrum AV ČR

Při mapování mohutných starých stromů objevili také brouky, kteří už tam dávno neměli žít. Narazili totiž třeba na celoevropsky chráněného rýhovce pralesního. Brouk byl donedávna známý jen z obor u Hluboké nad Vltavou a pralesa Mionší v Beskydech a v sousedním Německu už zcela vyhynul.

Doslova senzací však byl objev přítomnosti dřevomila Rhacopus pyrenaeus, který už by se u nás ani v řadě dalších zemí neměl objevit vůbec. „Savce označeného za vyhynulého dnes už těžko někdo objeví. Ale u hmyzích druhů se to občas stává,“ komentuje člen výzkumného týmu Jan Miklín z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.

Přítomnost brouků vědci určovali podle známek jejich výskytu, například výletových otvorů ve stromech či trusu larev, ale i na základě zachycených skutečných exemplářů. „Vycházeli jsme i z nárazových letových pastí, pod kterými je nádoba s konzervační látkou. Do té hmyz spadne. Každý týden je třeba past kontrolovat a určit zachycené druhy,“ popsal Miklín.

Do oblasti se chtějí v budoucnu vrátit

Odborníci cílili na chráněné druhy vázané na staré stromy a mrtvé dřevo, především tesaříka alpského, tesaříka obrovského a páchníka hnědého. Rhacopus a další brouci nalezení v Česku vůbec poprvé tak pro ně byli nečekaným objevem.

„Výzkum jsme dělili do etap. Každý rok v létě se část území zmapovala a postupně dokumentovala. Začali jsme v roce 2006,“ přiblížil Miklín s tím, že by se odborníci po čase do oblasti rádi vrátili. Stromových velikánů ubývá, řada z nich je ve špatném stavu a oni by rádi zjistili, jak se to projevuje na hmyzí populaci. „Dále také analyzujeme vliv historického hospodaření na brouky v této oblasti,“ doplnil Miklín.

Projekt se týkal 14 tisíc hektarů území jihomoravských luhů, přírodně nejbohatších lesů u nás. Žijí tam stovky druhů vzácného hmyzu, obojživelníků i ptáků a je to i poslední místo v republice, kde čápi ještě hnízdí na stromech. Díky právě dokončenému výzkumu vznikla unikátní mapa tamních obřích stromů i jejich hmyzích obyvatel. Popsáno bylo takřka 12 tisíc dřevin, z nichž nejstarší jsou staré až 400 let a největší mají průměr kmene přes dva a půl metru.