Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Za externí právníky dají některá města desetitisíce, jiná i miliony

  14:04
Ačkoliv radnice mají svá právní oddělení, na vybrané úkony si najímají advokátní kanceláře, které řeší hlavně složitější spory. Většina měst platí ročně „jen“ desítky tisíc korun, existují ale i mnohem nákladnější případy.
(Ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Když Kroměříž loni uzavírala složitou akcionářskou dohodu s několika dalšími obcemi ohledně Vodovodů a kanalizací (VaK), její pokladnu to vyšlo na dva miliony korun. Dokument totiž nevypracovali městští právníci, ale specializovaná právní společnost PRK Partners.

Využívání externích advokátních kanceláří většími městy ve Zlínském kraji není nic ojedinělého, kroměřížský případ je však výší částky výjimečný.

„Externí právní firmy využíváme v případech spadajících mimo oblast veřejného práva, potažmo práva občanského, nebo v případech, kdy nelze danou věc řešit vlastními zaměstnanci z kapacitních či časových důvodů,“ vysvětlil mluvčí radnice Jan Vondrášek.

Kroměříž se nechala zastupovat také ve věci spadlého pódia, platila i za pomoc při zániku příspěvkové organizace Správa majetku města Kroměříže. Loni za najaté advokáty utratila 3,7 milionu korun, o rok dřív to bylo 670 tisíc a v roce 2014 1,4 milionu.

„Nejde mluvit o dlouhodobém trendu. Náklady v jednotlivých letech se odvíjejí od konkrétních potřeb městského úřadu,“ upřesnil Vondrášek. Na rozdíl od jiných měst navíc nemají v Kroměříži samostatný právní odbor, pět právníků je zařazeno napříč úřadem.

Spor o právní služby kvůli vodárnám

Naopak v krajském Zlíně je na právním odboru 24 zaměstnanců, z toho osm právníků. Za externí služby magistrát platil v posledních letech od 800 tisíc po dva miliony korun ročně.

„Jde většinou o složitější kauzy, u nichž je důležité a vhodné mít celý postup zastřešen externí advokátní kanceláří,“ řekl mluvčí zlínského magistrátu Zdeněk Dvořák.

Jednou z nejnákladnějších zakázek bylo právní a organizační rozdělení Technických služeb Zlín. Město si advokáty najalo i na posouzení rozhodnutí vrchního soudu ohledně platnosti smluv mezi VaK Zlín a Moravská Vodárenská.

Mimochodem, právě soudní spory kolem VaK Zlín, v nichž jde o navrácení části vodáren od koncernu Veolia zpět do rukou měst a obcí, stojí obrovské peníze. Jen vodárny, jejímiž akcionáři jsou hlavně města a obce, utratily za právní služby už asi 50 milionů korun, z toho loni šlo o 3,157 milionu (více zde).

„Je to paradox. My s našimi penězi kopeme za VaK. To, že ony utratily 50 milionů, je skoro provokace,“ zlobí se Jaroslav Budek, starosta Otrokovic. Ty jsou jedním z akcionářů, který žaloby podával a současný stav dlouhodobě kritizuje.

Kraj chce právní služby omezit

Advokátní společnosti využívají i další větší samosprávy, ovšem za výrazně menší peníze. Uherské Hradiště zastupovaly v kauze vad akvaparku, řešení sporu kolem smluv s firmou, která staví nové domy v lokalitě Štěpnice či ve sporu kvůli nevystavění dětského hřiště.

Za poslední tři roky takto Hradiště utratilo dohromady 150 tisíc korun. Do budoucna počítá s výdaji za pokračování sporu města se stavební firmou ohledně závad na akvaparku či spor s provozovatelem diskotéky Tower, který nerespektoval vypovězení z nájmu.

Vsetínská radnice dává za externí právníky okolo 50 tisíc ročně. Už léta platí advokáty za zastupování v kauze Wojtoň Kovex. Město mělo zastavený majetek v hodnotě 140 milionů, až před pár týdny rozhodl Nejvyšší soud, že s pozemky opět může volně nakládat.

Naopak omezovat externí právní služby hodlá Zlínský kraj. Za poslední tři roky za ně utratil 900 tisíc. V tomto je spořivý. Sousední Moravskoslezský kraj jen loni vyplatil externím právníkům 7,9 milionu a letos to bude zřejmě ještě více.

„Využíváme je výjimečně u složitých případů žalob nebo poradenství ve specifických oblastech, například sociálních službách. Snahou je maximálně využívat vlastní kapacitu,“ podotkla krajská mluvčí Renata Janečková.

Hejtmanství má vlastní odbor s deseti právníky a na ostatních odborech působí dalších šestnáct právníků.

Podle odborníků by k podobným případům mělo docházet spíše výjimečně. Zpravidla u sporů, které nejsou běžné, nebo projektů, které významem přesahují rámec města či regionu.

„Základní agendu by si větší města nebo kraj měly umět pokrýt samy. U externích právních služeb by se pak mělo dbát na odůvodnitelný poměr kvality a ceny,“ sdělil právník Transparency International Petr Leyer.

Navíc by podle něj neměl městské zakázky dostávat opakovaně ten samý subjekt. „Města by měla dát možnost ucházet se o právní služby i novým právníkům, notářům či exekutorům,“ dodal Leyer.