Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tisíce lidí v kraji mají bydliště na radnici, často se tím ukrývají

  11:02
Tisíce lidí v Ústeckém kraji mají z různých důvodů nahlášené trvalé bydliště na úřadech měst či obcí. A každý rok jich přibývá. V roce 2015 jich bylo dle posledních statistik v Česku 381 tisíc, zatímco bezdomovců „jen“ 70 tisíc. I proto některá města delší dobu volají po změně. Zatím však marně.
Budova ústeckého magistrátu.

Budova ústeckého magistrátu. | foto: Martin Adamec, MAFRA

Čtyřicetiletý Josef z Ústí nad Labem má už několik let trvalé bydliště na radnici v ústecké části Neštěmice. Přihlásila ho tam matka, která se bála, že když zůstane hlášený u ní, tak by jí domů mohli přijít exekutoři a zabavit jí majetek.

Bydlení na radnici

Ústí nad Labem 3 140 lidí

Most 1 882 lidí

Děčín 1 460 lidí

Litoměřice 1 207 lidí

Teplice 1 201 lidí

Louny 827 lidí

Žatec 608 lidí

Bílina 448 lidí

Josef si totiž od bank a různých úvěrových společností napůjčoval desítky tisíc, které nesplácel.

„Bránit se tomu nijak nelze, přihlášení těchto lidí na radnici plyne ze zákona. Potíže s nimi naštěstí nejsou, maximálně si chodí vyzvedávat poštu, která jim přijde na adresu trvalého pobytu,“ říká Tomáš Kassal, mluvčí radnice v Žatci, kde je aktuálně hlášeno 608 osob.

V Ústí, v Mostě nebo třeba v Děčíně, mají lidí s trvalým bydlištěm na městském úřadu ještě více.

„Často se jedná o obyvatele, kteří se po odstěhování z bytu, kde byli trvale přihlášeni, sami nepřihlásili k jinému trvalému pobytu. Například proto, že nemají prostředky na vlastní bydlení a bydlí v podnájmu, kde jim majitel bytu neumožní mít trvalé bydliště,“ přibližuje Petr Dundek z mostecké radnice.

Pokus o vyhnutí se soudům či exekutorům

Další skupinu ale tvoří i ti, kteří se cíleně snaží vyhnout soudům či exekutorům a záměrně trvalé bydliště nechtějí mít v bytě, kde skutečně žijí. „V těchto případech se často jedná i o podnikatele, kteří takto obcházejí zákon,“ podotkl Dundek.

Své zkušenosti s lidmi přihlášenými na úřadě mají i v Dubí na Teplicku, aktuálně zde mají 252 takových osob. 

„Toto nesmyslné ustanovení je bohužel dané zákonem. Potíže s těmi lidmi nejsou, ani je fyzicky neznáme. Obec to ale obtěžuje. Chodí jim k nám dopisy i výzvy od exekutorů, je to pro nás zbytečná administrativní zátěž,“ má jasno dubský starosta Petr Pípal.

Na tom, že hlášení trvalého pobytu na radnici znamená pro města a obce administrativní přítěž, se shodují téměř všichni. Nemají ale momentálně žádnou možnost, jak se přihlašování občanů k trvalému pobytu v sídle ohlašovny bránit.

„Pokud splní stanovené náležitosti, je zákonnou povinností úřadu je k trvalému pobytu přihlásit. Změna by mohla nastat jedině změnou zákona,“ potvrzuje tajemnice šluknovské radnice Ivana Lukešová. 

Snaha odhalit účelově podané žádosti

„Musí být splněny dvě podmínky – že se osoba v místě trvalého pobytu nezdržuje ani nemá užívací právo. Úřad přitom nezkoumá pravý důvod zrušení stávajícího trvalého pobytu, i když je často zřejmé, že jde o účelový postup,“ doplňuje mluvčí Litoměřic Eva Břeňová.

Naproti tomu jiné radnice se snaží prověřit, zda je žadatel nebalamutí. „Naši úředníci pečlivě zkoumají každou žádost. Snaží se tak v rámci možností odhalit ty, které jsou účelově podané. A pokud rozpor se skutečností objeví, žádosti nevyhoví,“ popisuje Dundek praxi v Mostě.

Jak připomíná Lenka Koštířová z ohlašovny obyvatel ústeckého obvodu Střekov, někdy se jedná i o lidi vracející se ze zahraničí.

„Vracejí se z ciziny a nemají kam se přihlásit. Bývají to ale třeba i mladí lidé, které už doma nechtějí rodiče. Nelze rozhodně říci, že by se to týkalo jen problémových obyvatel a sociálně slabých. Je to prostě všehochuť, a to i věkově. Od dětí až po důchodce,“ potvrzuje Kassal.

Autor: