Pardubice nejsou zrovna městem, kam by architekti jezdili obdivovat řady povedený budov. Pokud však ve 20. století v krajském městě vyrostl alespoň jeden slušný dům, tak je jím rozhodně vlakové nádraží. To v 50. letech minulého století navrhl architekt Karel Řepa.

Jedna z nejvýznamnějších poválečných funkcionalistických staveb v regionu slaví 1. května 60 let od svého otevření.

„Pardubické železniční nádraží je jednou z nejvýznamnějších staveb z hlediska památek moderní architektury 20. století,“ řekl proděkan Filozofické fakulty Univerzity Pardubice a historik umění Pavel Panoch.

Budova je však z velké části v zuboženém stavu, vyloženě tristně je na tom přilehlý hotel. Ostatně už minimálně 15 let se mluví o tom, že je nádraží potřeba opravit. Jenže stále se nic neděje.

„Roky se nestalo nic, trvá to strašně dlouho, objekt nesmírně chátrá. Každý zvenku vidí, v jakém stavu je hotelový objekt. Nevidí ho ale vevnitř, tam je to katastrofa. Je to vybydlené a netroufám si jít se podívat do nějakého pokoje. Je mi to strašně líto, ale osobně už v tom víc udělat nemůžu,“ řekl architekt Miroslav Řepa, který je synem Karla Řepy a drží autorská práva na budovu.

A právě s ním a také s památkáři musí opravy koordinovat majitel nádraží, kterým je Správa železniční dopravní cesty.

„Uvidíme, jak se podaří skloubit požadavky moderního odbavovacího uzlu, památkářů a majitele autorských práv. Udělali bychom třeba rádi pojízdné schody do podchodu, chceme předělat WC. Vše je v počátečním stádiu, začínáme vyjednávat,“ řekl ředitel hradecké Správy osobních nádraží SŽDC Jaroslav Špína.

Jeho firma už oznámila, že modernizaci samotného železničního uzlu, tedy kolejiště a nástupišť, zahájí v polovině příštího roku, potřebovat na ni bude čtyři miliardy korun. Potrvá dva a půl roku.Ovšem opravy nádražní budovy začnou později. Nyní se mluví o roku 2021.

Architekt zasvětil Pardubicím celý profesní život

Pardubický rodák Karel Řepa je žákem slovinského architekta Josipa Plečnika, v rodném městě nese jeho rukopis řada staveb, kromě veřejných budov navrhoval činžovní domy a rodinné vily. Oblíbil si střídání neomítaného a omítaného zdiva a části obložené keramickými dlaždicemi.

Státní zakázku Řepa projektoval společně s Josefem Dandou a Karlem Kalvodou na konci 40. let, stavební práce trvaly do roku 1958. První vlak přijel 1. května 1958 ve 14:30, slavnostně vyzdobená souprava tím zahájila provoz nádraží.

„Danda byl specialistou na projektování nádražních budov, zejména z hlediska vyřešení dispozic a logistiky. Pardubický architekt Karel Kalvoda se soustředil na interiéry. Karel Řepa je stěžejní jméno pro pardubickou architekturu, zasvětil městu a jeho okolí celou svou profesní kariéru,“ dodal Panoch.