Fandím nádraží u řeky, je ekonomičtější a výhodnější, řekl v Brně ministr

  10:08
Příští týden se sejdou zastupitelé Brna, aby řekli, k jaké poloze hlavního nádraží se město přikloní. Poslední slovo, jestli bude v centru pod Petrovem, nebo dál u řeky, ale bude mít vláda. Ministr dopravy v demisi dal najevo, že preferuje odsun k řece. „Nerozhodnost škodí městu nejvíce,“ řekl v rozhovoru pro MF DNES.

Ministr dopravy v demisi Dan Ťok. | foto:  Michal Růžička, MAFRA

Dan Ťok to prohlásil po schůzce s jihomoravským hejtmanem Bohumilem Šimkem a brněnským primátorem Petrem Vokřálem (všichni ANO).

Kdy bude vláda rozhodovat o poloze nádraží?
Centrální komise to projedná někdy v prvním kvartálu a počítám, že bychom v květnu dali materiál do vlády, která definitivně rozhodne. Čekáme teď na vyjádření města Brna. Pan primátor ho sliboval 27. února. Nazval bych to ale spíše ujištěním, protože jedno rozhodnutí vlády, co bude s železničním uzlem, už existuje a nikdy ho nikdo nezrušil.

Vláda se před lety usnesla na odsunuté poloze u řeky. Co bude pro vás při rozhodování klíčové nyní?
Budeme vycházet ze dvou věcí. První je studie proveditelnosti a druhou je stanovisko jak kraje, tak i Brna.

Varianty nádraží v Brně

  • Varianta Řeka: Rozšířená koridorová trať projde městem v poloze stávajícího nákladního průtahu. Nové osobní nádraží bude vybudováno podél Rosické ulice v blízkosti řeky Svratky asi 800 metrů jižně od stávajícího nádraží.
  • Varianta Petrov: Rekonstruovány budou tratě osobního i nákladního průtahu městem. Nové osobní nádraží bude vybudováno v blízkosti křižovatky Nových sadů, Nádražní, Husovy a Hybešovy ulice asi 300 metrů západně od stávajícího nádraží.
  • Nulová varianta: Pouhé udržování provozuschopnosti současného nádraží - budou prováděny jen nezbytné opravy havarijního stavu.

Studie proveditelnosti řekla, že obě varianty přesunu jsou přínosnější než modernizace stávajícího nádraží. Kraj se jasně přiklonil k variantě Řeka a stejné stanovisko se dá s největší pravděpodobností očekávat od brněnských zastupitelů.
Tak v tom případě je nejvhodnějším stanoviskem nádraží odsunout. Obávám se sice, že to pak bude napadáno všemi, kterým se to líbit nebude. Myslím si ale, že Brňané by se měli hlavně jakkoli rozhodnout. Nerozhodnost, která trvá už desítky let, škodí městu nejvíce. Mohlo by se dál rozvíjet a pokračovat v dalších potřebných pracích. Už se mohlo investovat do věcí, které by rozvoji bezesporu pomohly.

Vy jste se v Brně pohyboval 25 let. Ke které variantě se přikláníte vy osobně?
Přiznám se, že za sebe se přikláním k variantě, která ten problém vyřeší. Z dnešního pohledu pragmatického a ekonomického je to odsunutá varianta. Nulová varianta, tedy že se nebude dělat nic, znamená, že se Brno vrátí do minulosti. Stane se z něj takový skanzen. A varianta pod Petrovem by byla technicky komplikovaná a mnohem dražší.

Většina Brňanů chce nádraží v centru, ukázal průzkum

Proč je pro vás lepší odsunutí nádraží zhruba o kilometr na jih?
Je potřeba říct, že odsunutá varianta neznamená, že se prodlouží doba cestování do zaměstnání nebo za zábavou do centra. Předpokládám, že s přesunem nádraží souvisí i dokonalé spojení s městskou hromadnou dopravou. Nestrašme Brňany, že odsun nádraží znamená vystupovat z vlaku někde v polích. Rád bych, a už jsem to i navrhoval, aby severojižní železniční diametr byl součástí investice do nádraží. Ať už by nádraží bylo kdekoliv. Aby bylo jasné, že se městská doprava taky bude řešit.

Kraj dříve řekl, že investorem severojižního diametru, tedy takového brněnského metra, kdy se vlaky zanoří pod zem v Komárově a vyjedou v Králově Poli, by měl být stát. Jak to vidíte vy?
Zadavatelem studie bude SŽDC (Správa železniční dopravní cesty, pozn. red.). To znamená stát. Myslím, že by bylo dobře, aby to do budoucna byla sdružená investice kraje, Brna a státu. Požádal jsem, aby práce na studii byly urychleny. Mohla by být hotová za rok, ne-li dříve.