Jedenapadesátiletá Hana je ošetřovatelkou a dosud v průměru brala asi 18,5 tisíce korun hrubého. Od července se jí plat zvedl skoro o čtvrtinu. Přilepší si i dalších 93 tisíc zaměstnanců státu v sociálních službách, kultuře a nepedagogických profesích ve školství a 72 tisíc pracovníků, které platí samosprávy.

Královéhradecký kraj letos na růst mzdových nákladů od státu dostal jen 63 milionů, jenže skutečný nárůst je 123 milionů korun. Příští rok to pro kraj bude znamenat sháňku po dalších 190 milionech.

Sice existuje plán, kde chybějící desítky milionů vzít, ale příliš se nebude líbit klientům sociálních zařízení a jejich rodinám. Zvýšení mzdových tarifů totiž budou nejspíš muset částečně sponzorovat ze svého. Odhadem by měli platit o několik stovek korun měsíčně víc než dosud. Výše poplatků klientů je zastropována předpisy, ale ne vždy je její horní hranice jednotlivými ústavy sociální péče využívána.

„Práce v sociální oblasti je finančně i společensky nedoceněná. Vláda reagovala úpravou platových předpisů a 23 procent navíc je sice skvělý skok, ale zároveň se naprosto vymyká. Významný dopad to má i pro kraj, který pro druhé pololetí musí sehnat 60 milionů. V první řadě se snažíme přesvědčit stát, aby nám poslal i ten zbytek, jenže moc nadějně to nevypadá,“ řekl náměstek hejtmana pro sociální oblast Vladimír Derner (KDU-ČSL).

Náklady na jedno lůžko v sociálním zařízení mohou být pro někoho až překvapivě vysoké. Je to kolem 360 tisíc ročně. Asi sto tisíc hradí kraj, zbytek jde z příspěvku klienta na péči, z jeho důchodu a nejmenším dílem pak přispívá zdravotní pojišťovna. Obce v Královéhradeckém kraji dosud na sociální péči dávají příspěvek asi 150 milionů korun a Derner jej chce zvýšit.

„V obecních rozpočtech došlo od roku 2012 k dramatickému nárůstu daňových příjmů až o 50 procent. V jejich příspěvcích je rezerva a podíl obcí by tedy podle mého názoru měl vzrůst,“ konstatoval náměstek hejtmana.

Růst příspěvku klientů sociálních zařízení a rodin je nejchoulostivější. Pro řadu z nich by zvýšení o několik stokorun měsíčně bylo velmi citelné. „U nás si na platební morálku zatím stěžovat nemůžeme. Je ale otázka, co přinese zvýšení finanční spoluúčasti,“ zamyslela se Daniela Lusková, ředitelka hradeckého Domova U Biřičky.

„Finančně je dramatický rozdíl mezi klientem, o kterého pečuje rodina a tím, který je umístěný v zařízení. Člověk, o kterého se stará rodina, je podstatně levnější. Zkrátka budeme chtít, aby byla důsledněji vyžadována finanční spolúčast rodiny,“ zdůraznil Derner.

Ošetřovatelka Hana si díky zvýšení mzdy o 23 procent měsíčně vydělá asi o 3,5 tisíce korun víc než dosud. „Jsem celkem skromná, ale takové zvýšení je samozřejmě výborné. Já hlavně doufám, že to aspoň trochu zvýší motivaci uchazeček o práci v sociálních službách,“ řekla žena, jež si raději přála zůstat v anonymitě.

„Takové zvýšení je opravdu razantní a zároveň obrovským úspěchem a na nějaké období dostačující. Problém ale je, že například kuchaři nebo údržbáři dostali přidáno jen devět procent, což je málo. Bylo by potřeba přitlačit a ten rozdíl jim dorovnat,“ přimlouvala se Lusková.

Ještě před nedávnem Domovu U Biřičky chybělo 12 lidí v přímé péči a ředitelka se kvůli tomu spojila i s úřadem práce v Rimavské Sobotě na Slovensku, kterou dlouhodobě trápí vysoká nezaměstnanost. Ta nejhorší krize už je možná i díky růstu platů naštěstí pryč.

„Zájem se přece jenom hnul a nyní nám chybí už jen pět pečovatelek. Tuhle situaci už ustojíme,“ dodala Lusková.

Královéhradecký kraj je zřizovatelem šestnácti domovů pro seniory a osmi dalších sociálních zařízení. Kraj má v sociálních zařízeních asi 2 500 lůžek a v přímé péči kolem 2 600 lidí.