„Vykáceli jsme nepůvodní nebo náletové dřeviny. Šlo většinou o modříny, akáty a smrky,“ řekl Ludvík Řičář, krajský ředitel Lesů České republiky. „V krajině tak opět vynikne skalní masiv s dominantou Trosek. Nepůvodní stromy utlačovaly pod hradem rostliny a keře vázané na skály pod hradem.“
Kácení pod Troskami se zamlouvá památkářům. Hrady a zámky se totiž za starých časů nehalily do příkrovu stromů, v krajině vynikaly mnohem víc než nyní. Dobře viditelné památky lákají mnohem víc turisty.
„Byl jsem se pod Troskami podívat. Po vykácení sto dvaceti stromů jsou z jihu pěkně odhalené,“ uvedl Jiří Klápště, vedoucí správy CHKO Český ráj.
„Po vykácení dalších třiceti až čtyřiceti stromů se Trosky otevřou i směrem k Libuni a Jičínu. Ve směru od Jičína nebyla kvůli lesu vidět spojovací hradba mezi věžemi Babou a Pannou.“
Kácení odkrylo skály pod Troskami, což prospělo rostlinám a živočichům.
„Z našeho pohledu není žádoucí, aby Trosky zarůstaly lesem,“ upozornil Klápště. „Kácení zvýší rozmanitost zdejší přírody a prospěje teplomilným rostlinám i živočichům, kteří k životu potřebují bezlesí a skalní výchozy.“
Vykácení stromů pomůže strdivce
Těžba na Troskách pomůže rostlinám, k nimž se řadí hlavně skalník celokrajný, trýzel škardolistý či strdivka sedmihradská. Z živočichů prospěje vykácení lesa užovce hladké, otakárkovi fenyklovému a dalším vzácných druhům motýlů a brouků.
Kácení rozložili lesníci do dvou období ze dvou důvodů. „Skončili jsme, protože už začala doba hnízdění ptáků a rušili bychom je,“ vysvětlil Řičář. Těžařské firmy se navíc musely přesunout na naléhavé těžby vyvolané zimní větrnou kalamitou a také kůrovcem.
Klápště by uvítal, kdyby se podařilo najít zemědělce, který by začal pod Troskami pást ovce. Do krajiny patří a hlavně nedovolí, aby území pod Troskami znovu zarostlo stromy a keři. Sežerou je hned, jak vykouknou ze země.
„Pod Troskami chceme nechat jednotlivé velké stromy, například buky, duby, javory babyky nebo třešně,“ dodal Klápště.
V CHKO Český ráj začalo odlesňování také na vrchu Mužský u Drábských světniček. „Nechali jsme tam vykácet asi třetinu až polovinu náletových dřevin,“ konstatuje Klápště. „Šlo především o akáty nebo hlohy.“
Kácení na Mužském bude pokračovat a dotkne se plochy velké asi jeden a půl hektaru.
„Necháme tam pouze staré třešně, duby, případně další jednotlivé dřeviny,“ podotkl Klápště. „Pod vrcholem kopce usilujeme o obnovu stepní krajiny se vzácnými rostlinami, které jsou pro ni typické. Obnažený Mužský se stane ještě větší dominantou krajiny. Díky odlesnění se objeví i bývalý lom. Pod Mužským se budou pást ovce a kozy.“
