Masaryk předjednával vznik republiky několik let, objížděl kvůli tomu celý svět. Dnes to bývá naopak. Kus státu se odtrhne nebo se stát rozpadne a teprve pak představitelé nových zemí přesvědčují ostatní státy a politiky, že by je měli uznat. Měli by Masaryk a spol. šanci, kdyby rozbíjeli Rakousko-Uhersko nyní?
„Věrohodně hypotetizovat o tom, co by se stalo, kdyby se určitá historická událost odvíjela v jiném kontextu, nelze z důvodu nemožnosti zachytit procesy příčin a důsledků jednotlivých navzájem provázaných detailů,“ zamýšlí se nad hypotetickou situací Pavlína Janebová, analytička Asociace pro mezinárodní otázky. Klade si základní otázku: Jak by vypadala dnešní Evropa a svět, v němž by stále existovala velmoc typu Rakouska-Uherska? Prošla by během 20. století modernizací a reformami? Došlo by k druhé světové válce? „Ta zásadně ovlivnila to, jak Evropa vypadá dnes, a to, jak se dnes přistupuje právě k otázkám, co se týká úsilí o vytváření nových států,“ váhá Janebová.
Z těchto důvodů je podle ní obtížné představit si, s kým by Masaryk a Beneš jednali. Dnešní mocenská pozice významných evropských států, jako je Velká Británie a Francie, je významně nižší, než tomu bylo před 100 lety, a jejich slovo v globálních otázkách je do velké míry navázáno na jejich členství v Evropské unii. „Je obtížné si představit, že by Unie a Rakousko-Uhersko existovaly vedle sebe. Těžko říct, co by na snahu o osamostatnění Československa říkaly Spojené státy, jejichž současná administrativa věnuje jiným teritoriím větší pozornost než Evropě,“ připomíná analytička Janebová. Záleželo by na aktuální situaci – rok 1918 a konec první světové války byly klíčovým okamžikem pro vývoj celého mezinárodního systému. Doba, ve které žijeme my, rozhodně není klidná, přesto se s rokem 1918 nedá srovnat. Obecně lze říci, že ať už by „Rakousko-Uhersko“, od kterého by se Československo oddělovalo, vypadalo jakkoli, bylo by pro uznání jeho legitimity pravděpodobně nezbytné, aby to odhlasovali jeho obyvatelé v referendu.
Jak ukazuje příklad anexe Krymu ze strany Ruska, dnešní zbraní v mezinárodních vztazích jsou často sankce. Politické i ekonomické. Byl by to problém i pro Masaryka? Sankce by zřejmě závisely na podobě mezinárodního systému a dnešního vlivu monarchie, na jejích mocenských kapacitách i na tom, jak by vypadalo mezinárodní právo. „Argumentace našich politiků by pravděpodobně nemohla vycházet z principu etnické nebo jazykové homogenity a práva na sebeurčení, předpokládáme-li, že by na území Československa žily všechny skupiny obyvatel jako v roce 1918,“ fabuluje analytička Pavlína Janebová. Argumentuje také tím, že dnes nevíme, jakým vývojem v minulém století by prošla rakousko-uherská monarchie.
Jakou roli by v roce 2018 sehrály internet a sociální sítě? Zřejmě by byly silnou zbraní v rukou českých politiků. „V případě výše zmíněného referenda se můžeme podívat na velmi významný vliv sociálních sítí například při hlasování o vystoupení Velké Británie z EU, kdy oběma stranám umožnily efektivní šíření jejich sdělení a informací – které ale často byly zkreslené. Umím si představit, že velkou roli by hrálo to, jak zdatný by byl Masaryk či jeho komunikační tým na Twitteru,“ zamýšlí se Janebová.
Autor: ReproTwitter, Deník METRO
