Rajský dvůr muzea v Táboře po obnově láká k relaxu, v ambitu je galerie

  8:44
Husitské muzeum v Táboře představilo opravené prostory bývalého augustiniánského kláštera. Práce trvaly téměř dva roky, náklady přesáhly 53 milionů korun. První návštěvníci se tam podívají už v sobotu 22. června.

„Rekonstrukce začala kvůli knihovně, protože jsme neměli už kam dávat knihy. Objekt byl ve špatném stavu a jeden čas mu dokonce hrozilo zbourání. Museli jsme tak řešit další a další věci. Nikdo ale nečekal, že to bude rekonstrukce za 53 milionů,“ říká ředitel Husitského muzea Jakub Smrčka.

Opravy se nakonec dotkly obnovy pláště budovy, objekt dostal nové fasády, dveře, repasována byla i okna. Muzeum má rovněž novou střechu včetně krovu. V interiérech došlo na malby, výměny elektroinstalace a topení i opravy podlah. Třeba v knihovně musely být kvůli váze zesíleny.

„Původní klášterní ambit byl zprvu otevřený a později měly arkády prosklená obloukovitá okna. V rajském dvoře byla obnovena síť cest dlážděná kamennými odseky. Odstranili jsme nevhodný přístavek z počátku 20. století,“ doplňuje Smrčka.

Jedno rameno chodby ambitu slouží jako výstavní galerie. Spolu s rajským dvorem bude přístupná veřejnosti od května do září.

„Chodí sem hodně studentů a badatelů. Máme mnoho historických textů, regionálních knih, brožur a informačních letáků, které na internetu nenajdou. Chystáme spousty besed v přednáškovém sále i akcí v rajském dvoře. Ten například vypomůže v době rekonstrukce Divadlu Oskara Nedbala,“ upozorňuje Smrčka.

Zachovaná je naopak chodba s autentickými vězeňskými celami, které doplňují historické artefakty. Za nacistické okupace zde Němci věznili i malíře Karla Valtera. Právě výstava významného jihočeského umělce zahájí v sobotu provoz muzea a Galerie Ambit. Následovat bude v září výstava prací malíře a restaurátora Aleše Slavíka. Galerie bude otevřená od úterý do neděle vždy od 10 do 12 a od 12.30 do 17 hodin.

Rajský dvůr poslouží jako klidové místo v centru města.

„Jeho návštěva může doplnit prohlídku klášterního kostela, jenž bývá v letních měsících zpřístupňován. Návštěvníci najdou v rajském dvoře poličku s knihami. „Kromě toho zde budou koncerty a divadla,“ lákají muzejníci.

Rekonstrukce muzea, které má v objektu ředitelství, začala v roce 2017 a vyžádala si finanční injekci 53,4 milionu korun. Vše platilo ministerstvo kultury jako zřizovatel. Provozní příspěvek byl loni 23,8 milionu korun, letos má být 26,3 milionu korun.

 „Uvedené částky zahrnují jak příspěvek na provoz, tak i příspěvek na kulturní aktivity,“ uvedla pro ČTK Ivana Awwadová z ministerstva kultury. Muzeum má ve sbírkách téměř půl milionu předmětů. Loni ho navštívilo 131 tisíc lidí.

Od lékárny k vězení

Augustiniánský klášter byl založen na konci třicetileté války ve zpustlé jihozápadní městské čtvrti, kde ležela řada domů po dlouhá desetiletí v troskách a spáleništi.

Augustiniány přivedla do Tábora náhoda, když podpřevor pražského konventu, páter Filip, sháněl v kraji potravinovou pomoc pro pražskou komunitu oslabenou morovou ranou.

Práce začaly v roce 1640 demolicí předchozích staveb, už tehdy zde vznikly provizorní dřevostavby pro první mnichy. Do roku 1642 je datována slavnostní zakládací listina klášterního kostela Narození Panny Marie, jehož autorem je architekt Antonio de Alfieri. Stavba pokračovala až do konce 17. století.

Bosí augustiniáni se věnovali duchovní správě a pomoci nemocným včetně provozu vlastní lékárny. „Škoda, že se lékárna nezachovala, ty barokní bývaly krásné. Také tu augustiniáni chtěli školu, latinské gymnázium. K tomu bohužel nedošlo,“ říká ředitel Smrčka.

Poslední páter Ambrož odešel ve svých 78 letech do konventu ve Lnářích. V roce 1820 bylo vydáno císařské povolení k přebudování na věznici, ta byla v objektu až do roku 1949. V době nacistické okupace sloužila také gestapu. V roce 1955 převzala objekt bývalé věznice vojenská správa a v 80. letech byl převeden do správy Husitského muzea jako depozitář.

Autor: