Na její existenci upozornil spolek Za krásnou Olomouc. Jeho členové chtěli zabránit tomu, aby tříbarevnou mozaiku při opravě naplánované radnicí nahradil beton.

Mramor je tady od roku 1928, dnešní sídlo SŽDC bylo tehdy moderní novostavbou pro ředitelství Československých státních drah. Dodnes na to odkazuje i chodník. Kostky připomínají motiv luxusního koberce a také železničních kolejí s pražci.

„Mozaika první kategorie musela mít přesnou velikost, hrana kostek má mít kolem pěti centimetrů, což je zde dodrženo. Tříbarevnou kombinaci s převahou bílého mramoru bychom v té době našli jen u nejvýznamnějších veřejných budov. Kostky se štípaly ručně z materiálu z místních kamenolomů, růžový mramor pocházel například z Prahy-Slivence, čedič ze severních Čech,“ přibližuje Jan Jeništa ze spolku Za krásnou Olomouc.

O tom, že chodník čeká oprava, se dozvěděl zhruba před měsícem. Že je to potřeba, nikdo nezpochybňuje, Jeništu ale zarazil fakt, že by přitom mozaika měla zmizet.

„Původní plán počítal s nahrazením mozaiky standardními betonovými dlaždicemi. Město by se však nemělo lehkomyslně zbavovat kvalitní historické dlažby, jak to už v minulosti několikrát udělalo,“ upozorňuje Jeništa.

„V rámci Moravy unikátní záležitost“

Chodník je významný i proto, že nemá obdoby na celé Moravě. Samotnou budovu a pravděpodobně i chodník za první republiky navrhl pražský architekt Vojtěch Krch.

„Mramorová mozaika pražského typu se začala používat v Praze a dalších středočeských městech na přelomu 19. a 20. století. Rozvinula se do složitých vzorů a obrazců, které se třeba v Praze používají dodnes. To, že se objevila i v Olomouci, je v rámci Moravy v podstatě unikátní záležitost,“ říká Jeništa.

Dnes je mramorový chodník k vidění podél tří stran budovy, a to na třídě Svobody, ve Vídeňské a Remešově ulici.

Neznámý unikát 8 fotografií

„Na čtvrté straně, v Nerudově ulici, byla mozaika v minulosti nahrazena asfaltem. Vzhledem k tomu, že se chystá hydroizolace budovy, je zásah do mozaiky nevyhnutelný,“ uvádí Jeništa, který je zásadně proti tomu, aby mozaiku nahradil beton.

Argumentuje, že jiná historická města, jako třeba Kutná Hora, Hradec Králové, Mělník či Kolín, mozaikové dlažby obnovují.

„Optimální řešení je jasné. Zachovat původní dlažbu v maximální možné míře a doplnit ji současnou mozaikou v historickém vzoru i tam, kde je asfalt. V Praze takto vydláždí ročně tisíce metrů čtverečních a nemají s tím problém,“ srovnává Jeništa.

Na tahu je nyní magistrát. Podle všeho ale z původního plánu ustoupil, beton mozaiku nevytlačí.

„Nyní se řeší různé varianty, přičemž město chce využít takové řešení, kdy bude tento neobvyklý prvek co nejméně narušen,“ tvrdí mluvčí magistrátu Michal Folta. Odborníci teď připravují návrhy opravy, radní je mají na stůl dostat v dubnu.