Když měli projektanti vše vymyšleno, přišlo se na to, že mostní pilíře překrývají sloupky označující státní hranice.

„Ukázalo se to jako veliký problém. S kameny se totiž nesmí hýbat. Představa, že by se posunuly o kousek dál, je pro ministerstvo vnitra nepředstavitelná, i kdyby stále byly v místě probíhající hranice. Když jsem jejich mírné posunutí na ministerstvu navrhl, měl jsem pocit, že nastala má poslední hodinka,“ směje se starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka.

Kruhový most zhatilo podloží

Další nepřekročitelná podmínka je, že od jednoho hraničního kamene musí být vidět na druhý. Ani to některé z návrhů projekční kanceláře nesplňovaly. Hraniční patníky zakrývaly stožáry a ocelová lana, na kterých má mostní konstrukce viset. Další návrh zase počítal s tím, že se postaví tři samostatné lávky, které se nikde neprotnou a kamenům se na hony vyhnou. 

„To by ale úplně popřelo smysl mostu, který má propojit naše tři země a tři města. Německou Žitavu, český Hrádek a polskou Bogatyni. Ten most má mít praktický, ale i symbolický význam. Oddělené lávky by rozhodně žádným společným symbolem nebyly. Už jsme museli opustit původní myšlenku, aby byl most kruhový, tohle by bylo už úplně mimo,“ řekl starosta Žitavy Thomas Zenker. 

Tvar kruhu měl odkazovat symbolicky na rovnost všech tří zemí, inspirací byl bájný kulatý stůl krále Artuše. Neprošel ale kvůli nestabilnímu podloží. V místech, kde má most stát, byly totiž v minulosti meandry Nisy a také se tam těžilo hnědé uhlí.

Hloubkové vrty prokázaly, že zakládání kruhové stavby by vyšlo příliš draho. Most spojující Trojzemí tak budou nakonec tvořit tři lávky zavěšené na ocelových lanech, které se protnou v místě, kde se geograficky Česko, Německo a Polsko stýkají. Tedy nad hladinou řeky Nisy. 

„Kvůli hraničním sloupkům museli projektanti ramena lávky různě natáčet, aby se splnily všechny požadavky. Nebylo to jednoduché, v každé zemi platí jiné normy. Třeba v Polsku může něco stát od hraničního kamene nejméně deset metrů, v Německu to je ale třeba jen jeden metr,“ popisuje Horinka.

Most se prodražil skoro o polovinu

Výsledná varianta tak budoucí most výrazně prodražila. Cena 70 milionů korun je taková, jako kdyby se měl přes Nisu stavět most pro kamiony a ne pro pěší a cyklisty.

„Je pravda, že Poláci, kteří projekt zaštiťují, to poněkud naddimenzovali. Těch sedmdesát milionů je maximální částka. Osmdesát pět procent by měla hradit Evropská unie, o zbytek se podělí zmíněná tři města. Pro Hrádek to znamená příspěvek šest milionů korun,“ dodal Horinka. 

Přitom doufá, že Hrádku s financováním pomůže i Liberecký kraj. Turistický most spojující tři země totiž bude raritou v celé Evropě.

Kdy se s výstavbou začne, ale není jisté. Vše závisí na tom, jak dopadne žádost o evropskou dotaci.