O tom, že se Slovanská epopej na čas vrátí do Moravského Krumlova, je už rozhodnuto. Předpokladem je, že se na plátna přijede podívat až 50 tisíc lidí ročně.
Jenže když se dílo před devíti lety z městečka na Znojemsku stěhovalo, mnoho podnikatelů kvůli tomu skončilo. A teď tu není mnoho příležitostí, kde se najíst a vyspat, což je pro turismus klíčové.
„Pokud cestovka pořádající poznávací zájezdy zjistí, že na plánované trase není servis, tedy možnost oběda pro celý autobus, naplánuje návštěvu epopeje tak, že se podívají, vyčůrají a jedou dál, třeba směr Znojmo, Mikulov, Lednice,“ poukazuje Marek Pečer, který měl sám několik let zpátky v Krumlově cestovku. „Informace o návratu epopeje by měla být hlavně velký signál pro podnikatele v pohostinství, aby se na to připravili,“ doplňuje.
V současnosti jsou ve městě podle dostupných informací tři restaurace, hostinec a bistro. Dva z podniků jsou však v jiné lokalitě než zámek s epopejí, další restaurace má o víkendu zavřeno a jiná nabízí jen asi tři jídla. K tomu je k dispozici jeden hotel a penzion, dále nocleh v pečovatelském domově nebo domově mládeže.
„Hlavně ubytování je skutečná katastrofa. Dřív jsme jezdili do Krumlova na srazy do hotelu Epopej, kde se dalo ubytovat i najíst. Bývalo to živé město, dnes tam chcípl pes,“ líčí třeba Karla Žondrová ze Znojma, která v Moravském Krumlově studovala.
Právě hotel Epopej přímo na náměstí je smutným symbolem úpadku města. Místo plesů, karnevalů a dobrého jídla vystřídala ubytovna.
Starosta Tomáš Třetina (TOP 09) ovšem upozorňuje, že město za současnou podobu hotelu nenese odpovědnost. Navíc je takřka neprodejný, protože je na něj vázáno příliš mnoho dluhů a exekucí. Právník města prověřuje možnosti a hledá východisko. „Zjišťujeme všechny potřebné informace k tomu, abychom rozhodli, jak budeme dále postupovat,“ říká Třetina.
Radnice přemýšlí i o tom, jak do města podnikatele nalákat. „Je otázkou, jestli má město podnikat v gastronomii, nebo to má přenechat lidem, kteří tomu rozumí. Já si myslím to druhé, ale můžeme výrazným způsobem živnostníky, kteří vytvoří nějaké gastronomické zařízení, podpořit. Třeba vypsáním dotačního titulu,“ nastiňuje Třetina.
Reálné to může být v rámci investic v roce 2022, kdy bude mít město splacené všechny dluhy.
Nepůjde to však ze dne na den. „Není možné najednou z nuly mít všechno. Za tři roky si už můžeme říct, co nás pálí nejvíc, že nemáme páté veřejné záchody, je málo laviček nebo parkovišť pro autobusy. Na ten vývoj pak zareagujeme,“ plánuje starosta.
Podle znojemského odborníka na cestovní ruch Pavla Kovaříka je nedostatečná nabídka ubytování a gastronomie naprosto hmatatelná překážka v rozvoji cestovního ruchu. A pokud bude chtít Krumlov přilákat návštěvníky, co v něm přespí, obává se, že s epopejí nevystačí.
„Město bude muset pojmout nabídku komplexněji, zaměřit se na tvorbu produktů nebo ve spolupráci s podnikateli vytvořit pobytové balíčky, a to například ve spojení s gastronomií a vínem. Dobře mohou fungovat pravidelné kulturní a vzdělávací akce nebo i firemní výjezdy,“ míní Kovařík.
Kdo dřív přijde, má výhodu
Město sází i na tento týden znovuotevřenou patnáctikilometrovou naučnou stezku Krumlovsko-rokytenské slepence o historii a zdejší přírodě. Část je sjízdná na kole a jsou tu nově vybudovaná hřiště i workoutové prvky. „Je to ideální cesta pro rodiny s dětmi. Věřím, že ji využijí i návštěvníci Slovanské epopeje a spojí tak kulturní zážitek s procházkou,“ doufá starosta.
Tajemnice destinační společnosti ZnojmoRegion Irena Navrkalová vidí návrat pláten optimisticky. Podle ní se otevírá jedinečná investiční příležitost, kterou podnikatelé rádi a rychle využijí, protože i v cestovním ruchu platí, že kdo dřív přijde, ten má nespornou konkurenční výhodu.
„Návrat epopeje je opravdu klíčovým bodem pro rozvoj cestovního ruchu města i okolí. Půjde jistě opět o magnet přitahující mezinárodní pozornost. A určitě mu na síle přidá i zahájená rekonstrukce jižní části zámku (která s návratem pláten nesouvisí, pozn. red.) s nádhernou vyhlídkovou věží a terasou,“ popisuje Navrkalová.
Město ovšem momentálně řeší také minimálně stejně palčivý problém jako chybějící infrastrukturu, a to finance. Čeká, jak dopadne jeho žádost o desetimilionovou dotaci z kraje a třináctimilionovou z ministerstva kultury.
V nejbližších dnech také vypíše soutěž na přípravu výstavních sálů. „Musíme to zvládnout do konce roku, aby v co nejbližším možném termínu nastoupila firma a stihla vše tak, abychom v červnu nebo červenci zahájili sezonu,“ oznamuje starosta.
