„Díky novým zařízením odprášení se od roku 2015 snížil objem prachu o téměř 75 procent. Zařízení však přineslo negativní efekty ve zvýšení hlučnosti provozu ventilátorů a zvýšení nákladů na elektrickou energii,“ vysvětlil výrobní ředitel Třineckých železáren Česlav Marek.

Třinečtí tak museli pro snížení hlučnosti investovat další peníze.

„Už za několik týdnů huť začne se stavbou protihlukových opatření na několika místech fabriky za devět milionů korun. Ta by měla decibely i tónové složky nepříjemných zvuků snížit,“ řekla Petra Macková Jurásková, tisková mluvčí Třineckých železáren.

Samotná investice se pak týká hlavně ventilátorů aglomerace a kyslíkové konvertorové ocelárny.

„První odprášení aglomerace bylo instalováno již před deseti lety, investice je namířena právě tímto směrem, k modernizaci zastaralé technologie ventilátorů,“ vysvětlila mluvčí.

Doprava údajně stejně hlučná jako huť

Třinecká huť přitom není podle svých zástupců nejhlasitějším zdrojem hluku v okolí.

„V rámci studie, kterou si železárny nechaly zpracovat, bylo zjištěno, že na ulicích Frýdecká a Těšínská je hluk z dopravního ruchu srovnatelný s provozy hutě,“ konstatovala třinecká mluvčí.

Hutní komplex ArcelorMittal v Ostravě.

S obdobným problémem se v minulosti potýkali i v ostravské huti ArcelorMittal. Také zde řešili zvýšenou hlučnost vznikající při odprašování aglomerace.

„V posledních letech jsme instalovali tlumiče hluku také na komíny odsunových cest aglomerace Jih, kolem kterých jsme postavili i protihlukové panely,“ sdělila mluvčí ostravského závodu Barbora Černá Dvořáková.

„Tato opatření v hodnotě deseti milionů korun utlumila hlučnost ventilátorů odsunových cest o osmnáct decibelů a zároveň odstranila i na poslech nepříjemnou zvukovou frekvenci.“

Tlumiče hluku součástí staveb

S novějšími zařízeními by podle Barbory Černé Dvořákové už tolik problémů být nemělo.

„U nových investic vždy děláme akustické posouzení. Zařízení jsou projektována tak, aby po jejich realizaci nedošlo ke zvýšení hlukové zátěže v okolí podniku. Součástí nových staveb proto bývají tlumiče hluku, jako tomu bylo například u výstavby tkaninového filtru na aglomeraci Jih před třemi lety,“ řekla Černá Dvořáková.

Obdobně jako v Třinci snižovali hlučnost ventilátorů také zaměstnanci OKD.

„V loňském roce jsme v rámci rekonstrukce výrazně snižovali hlučnost hlavních ventilátorů Dolu ČSM-Sever,“ uvedl tiskový mluvčí OKD Ivo Čelechovský. „Součástí rekonstrukce za více než čtyři miliony korun byla rovněž modernizace regulačních, ovládacích a monitorovacích zařízení.“

Vysoká hlučnost může mít pro firmy ve výsledku negativní důsledky. Vedle obtěžování lidí žijících v okolí a špatné pověsti to může skončit i finančním postihem.

Hygienici udělili tři pokuty

Za rok 2017 uložila Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje za překročení hygienických limitů hluku celkem tři pokuty.

„Ve dvou případech se jednalo o hluk z provozovny, takzvaný stacionární zdroj hluku, a v jednom případě bylo státním zdravotním dozorem prokázáno překročení hygienického limitu pro hluk z dopravy,“ poznamenala Helena Šebáková, ředitelka KHS MSK.

Určit, kdy je hluk z provozoven ještě v normě a kdy už začíná být škodlivý, není podle ředitelky jednoduché.

„Hygienický limit v oblasti hluku není jedno konkrétní číslo, ale je odvislý od zdroje, jeho charakteru a denní nebo noční doby. Výše limitu pak i odpovídá škodlivosti hluku,“ vysvětlila Šebáková.

Hůře je vnímán hluk ze stacionárních zdrojů jako jsou třeba ventilátory, než hluk z dopravy. Lidé vnímají tento faktor jako rušivý a obtěžující, přímé dopady na zdraví v úrovních, které se vyskytují běžně v komunálním prostředí, nebyly ale prokázány.