Zatímco mnoho venkovských škol má problémy s nízkým počtem žáků, ve Spálově se počty žáků zvyšují. Děti sem totiž jezdí z širokého okolí, více než tři desítky žáků jsou z Oder a z téměř dvacet kilometrů vzdálených Hranic.
Alternativní pedagogické směry většinou nejprve zapouštějí kořeny ve velkých městech, kde je vždy jistý dostatek zájemců. Malý městys v Oderských vrších na pomezí novojičínského okresu a vojenského prostoru Libavá je v tomto ohledu výjimkou.
S ucelenou montessori výukou na zdejší základní škole začal jako první v celém okrese před dvěma lety. „Připravovat jsme se ale museli s předstihem. Bylo nutno vybudovat třídy a potřebné zázemí a také připravit pedagogy, kteří prošli jedenapůlletým akreditovaným kurzem. Způsob práce s dětmi je v montessori třídách úplně jiný než v klasických,“ připomíná začátky ředitel školy Zdeněk Kotas.
Zázemí našly nové třídy v podkroví jednoho z křídel někdejšího zámku, v němž škola sídlí. Už první pohled napovídá, že se nejedná o běžné třídy, na jaké jsme ze školy zvyklí. Místo toho, aby lavice stály čelem k učiteli, žáci sedí v malých skupinkách naproti sobě, v jedné z učeben dokonce sedí v kruhu kolem školních kulatých stolů.
„Vycházíme z principů montessori pedagogiky, mezi učiteli a žáky je partnerský přístup. Žáci si také mohou vybírat, s kým budou sedět a na čem budou pracovat,“ vysvětluje učitelka Terezie Lukšíková, která se na vzniku montessori tříd ve škole významně podílela.
Díky velkému množství didaktických pomůcek učebny připomínají spíše hernu. „Je to tím, že děti si nejprve vše ohmatají v reálu, vyzkouší si to na pomůckách a teprve pak přecházejí k abstraktnímu a učí se z učebnic a sešitů,“ objasňuje Lukšíková.
Výrazně jiná oproti běžným třídám je také organizace výuky. Předměty nejsou určeny striktně rozvrhem, ale žáci využívají takzvaných senzitivních období. „Prakticky to znamená, že se učí to, na co jsou právě v danou chvíli naladěni, respektive učivo se probírá dle plánu, ale s možností individuálního pokroku,“ říká ředitel.
Aby učení děti bavilo
„Učitel musí umět vypozorovat, kdy ono senzitivní období je, co v danou chvíli žáka zajímá. Děti se díky tomu učí z vnitřní motivace a pracují s mnohem větším zaujetím. Učitel je spíše průvodcem, který dětem pomáhá, aby na všechno přišly samy. Objevování a učení je pak pro ně radostí. To je základní princip montessori pedagogiky,“ přibližuje Lukšíková.
Do montessori tříd základní školy chodí aktuálně ve Spálově celkem 31 dětí, ty jsou rozděleny do dvou tříd, avšak ne podle ročníků. Třídy jsou smíšené, v obou je zastoupen vždy první, druhý nebo i třetí ročník.
„Starší žáci pomáhají mladším. O pomoc tak dítě může požádat nejen učitelku, ale i staršího spolužáka, který mu problém vysvětlí. On sám si přitom ověří, jak učivo umí. Smíšené třídy mají i další rozměr. Když přijdou prvňáci a vidí, jak ti starší píší nebo že umí něco, co oni ještě neznají, tak mají vnitřní touhu se to také naučit,“ vysvětluje ředitel Kotas. ̈
Některým známky chybí
Nehodnotí se známkami, ale slovně. Učitel popíše, co dítě umí, v čem se mu daří, nebo naopak na čem je třeba pracovat. „Zájemci z řad rodičů o montessori výuku musí mít jasno v tom, jaký způsob výuky chtějí pro své dítě. Některým rodičům klasické známkování může chybět,“ uvádí Kotas.
Ve spálovské škole tak vedle sebe fungují dva odlišné pedagogické směry, klasický a montessori. Lze je vůbec srovnávat? „Každý směr má svá pro a proti a také svá omezení. Výstup u obou ale musí být stejný,“ říká ředitel školy. „V montessori třídách je tempo výuky jiné, výuka zohledňuje individuální rozdíly žáků, ale úroveň znalostí na konci musí být stejná. Dá se říct, že ke stejnému cíli jdeme jinou cestou,“ doplňuje jej Lukšíková.
Také díky montessori třídám škola nyní registruje značný zájem ze strany rodičů. „Ne všichni noví zájemci mohou být přijati, protože poptávka převyšuje naši kapacitu. Proto nyní neděláme žádnou cílenou propagaci. Děti k nám jezdí z širokého okolí, zajistili jsme jim svoz z Oderska a Hranicka. Ale přednost při přijímání mají místní děti, fungujeme především jako spádová škola pro Spálov a okolí,“ informuje Kotas.
On sám je zastáncem tradiční výuky, ale novým směrům je otevřený. „Snažíme se udržovat rovnováhu mezi oběma směry. To, co investujeme do montessori tříd, dáváme v přibližně stejném objemu i do klasických, aby měli všichni žáci stejné podmínky,“ dodává.
Od letošního školního roku funguje ve Spálově montessori třída i v mateřské škole, kde je 28 dětí. Pro příští školní rok základní škola ve Spálově připravuje otevření čtvrtého ročníku montessori třídy. „První stupeň výuky zajistíme určitě, a uvažujeme i o zřízení druhého stupně, tak abychom mohli mít tři trojročí, od první po třetí třídu, od čtvrté po šestou a od sedmé po devátou. To jsou ale zatím jen plány, hodně záleží na našich reálných možnostech, našem odhodlání, zájmu rodičů a zejména na zřizovateli školy. Jsem rád, že zastupitelstvo naši školu velmi podporuje,“ uzavírá Kotas.
