Modrásků černoskvrnných v Beskydech přibývá, daří se jim i díky údržbě luk

  16:22
Kdysi poletoval po celém území Česka, nyní však v přírodě skoro není k vidění. Jedním z mála míst, kde lze pozorovat větší populaci modráska černoskvrnného, jsou Vsetínské vrchy a Beskydy.

Modrásek černoskvrnný. | foto: ČSOP Salamandr

„Potřebuje speciální místa, která v těchto lokalitách jsou. Proto tu tento kriticky ohrožený motýl může mít životaschopnou populaci,“ vysvětlil Vojtěch Bajer, předseda rožnovských ochránců přírody z organizace Salamandr.

Ti se zabývají údržbou luk a pastvin, které často leží v členitém terénu na svazích či hřebenech beskydských hor.

„Tato místa rozšiřujeme, děláme výřezy křovin, sečeme, obnovujeme pastvu. Tím podporujeme rozmanitost života v celé oblasti a vzácní motýli jsou známkou toho, že se nám to daří,“ poukázal Bajer.

Největší z modrásků, kterému vyhovují velké polštáře mateřídoušky na loukách v okolí Radhoště, není jediným mimořádným druhem. Navzdory tomu, že se v posledních letech hovoří o globálním úbytku motýlů, v kraji se jim daří.

„Kvůli studenému květnu se jich letos sice nenamnožilo tolik co loni, ale druhová rozmanitost zůstává,“ objasnil entomolog Lukáš Spitzer z Muzea regionu Valašsko.

Motýlům prospívá členitost území v Beskydech a Bílých Karpatech, kde se tolik neprojevilo hospodaření velkých zemědělských podniků. A zásluhu mají rovněž dobrovolnické projekty.

„Můžeme se pyšnit značnou rozmanitostí motýlů. Šíří se sem druhy z jihu jako okáč voňavkový, modrásek podobný či hnědásek černýšový. A neubývají ani chladnomilné druhy jako babočky či bělásek zelený,“ vyjmenoval Spitzer.

Ochránci přírody si pochvalují, že se motýli častěji objevují ve městech. Vliv má i rozhodnutí některých radnic o méně častém sečení zeleně v některých lokalitách.

„Letos je o tom větší diskuse. Platí, že když města sečou veřejné plochy na krátký golfový trávník, dochází k vysušování městské krajiny a likvidaci motýlů i dalších bezobratlých,“ řekl Miroslav Dvorský z Valašského ekocentra Českého svazu ochránců přírody.

Například ve Valašském Meziříčí vytipovali lokality, které sečou jen dvakrát ročně. Letos zde bylo možné pozorovat druhy jako babočka bodláková či kopřivová a okáč luční či bojínkový. Stejný postup letos zkoušejí i některé další radnice.

Neposečené plochy v parcích se ale nelíbí každému. „Je třeba najít kompromis a udělat to tak, aby vznikaly krásné květnaté louky, hezké na pohled. Tak to musíme lidem ukazovat. Když bude někde tráva po pás, je jasné, že se to líbit nebude,“ dodal Dvorský.