Vědecký model ukazuje na polský původ znečištění ovzduší v příhraničí

  16:46
Nový unikátní model ukazuje stav ovzduší na česko-polsko-slovenském pomezí. Vidět je významný vliv průmyslu i ohnisko znečištění za polskou hranicí. V Polsku jsou lokality připomínající Ostravsko před třiceti lety.

Ve slezské kotlině je občas takřka nedýchatelno. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Zatím je ve zkušebním provozu, postupně se však bude rozšiřovat. Už teď ale dává model znečištění ovzduší detailní obrázek o ovzduší v oblasti Slezska. Je výstupem mezinárodního projektu Air Tritia a mapuje česko-polsko-slovenské příhraničí.

„Historicky to byl jeden uhelný region, kde byla na těžbu uhlí navázaná další výroba. Žije tady zhruba sedm milionů lidí,“ charakterizoval zkoumanou oblast vedoucí katedry ochrany životního prostředí v průmyslu Vysoké školy báňské-Technické univerzity a jeden z hlavních aktérů projektu Petr Jančík.

Zatímco na Ostravsku v posledních desetiletích mizel jeden podnik za druhým, v Polsku se výroba téměř nezměnila. To se promítá i do modelu stavu ovzduší.

Nejvýraznější znečištění ukazuje v oblasti Katovic a v rybnicko-jastrzebské aglomeraci. „Tam jsou podmínky extrémní, podobají se těm, které byly na Ostravsku nebo v Praze na konci 80. let. Ostravsko a Karvinsko je na jižním okraji znečištění, zůstaly tady jen hutní podniky v Třinci, v Ostravě-Kunčicích a koksovna v Přívoze. V Polsku to pořád jede zhruba stejně. Uhlí je tam relativně dost a využívá se přímo v místě k výrobě energie, koksu a železa,“ vysvětlil Jančík.

I na české straně ale figurují místa s vysokým znečištěním, ač na mnohem menším území. „I zbylý průmysl má významný vliv. Tvoří tři hotspoty, které rozptylují znečišťující látky do celé Moravské brány,“ upřesnil Jančík. 

Fotogalerie

Dodal, že jejich budoucnost je otazníkem. „Uhlí i ruda se sem vozí z jiných částí světa a přepracovává na ocel za cenu velkého znečišťování životního prostředí. To není podle mého soudu udržitelná situace,“ komentoval.

Model ukazuje znečištění oblasti tuhými znečišťujícími látkami do velikosti 10 a 2,5 mikrometrů, benzo(a)pyrenem a oxidy dusíku. „Nejbolavější je benzo(a)pyren, zastupuje rakovinotvorné polycyklické aromatické uhlovodíky a přisedá na jemné částice prachu. Nad Přívozem, okolo bývalé Nové huti a Třince jsou tři bubliny jeho vysokých koncentrací,“ konstatoval vědec.

Zanedbatelný v celé oblasti není ani podíl lokálních topenišť. „Polsko je na tom hůř, lidé tam používají starší typy kotlů a více využívají pevná paliva. Také tam žije řádově více lidí. U nás máme zhruba 50 tisíc problémových lokálních topenišť, na Slovensku asi 60 tisíc a v Polsku se jejich počet blíží milionu. Spolu s průmyslem patří k hlavním zdrojům znečištění v celé oblasti,“ upřesnil Jančík.

Ovzduší pomáhají nové domky i kotlíkové dotace

Znečištění ovzduší v celém regionu, ale také konkrétně v pěti městech: Ostravě, Opavě, Rybniku, Opolí a Žilině, je na webu zde. Model sleduje situaci v letech 2015, 2010 a 2006. „Když jsme s modelováním před dvěma lety začínali, čerstvější data než z roku 2015 nebyla. Do podzimu ale přibude výhled do roku 2020,“ vysvětlil Jančík.

I za poslední desetiletí je vidět posun. „U dopravy moc ne. Sice se zlepšují auta, ale zároveň se zvyšuje intenzita dopravy. Ta ale v oblasti není plošným problémem. U lokálních topenišť hraje pozitivní roli vysídlování měst, nové domky s lepšími topeništi a kotlíkové dotace. U průmyslu je vidět posun v době, kdy začal snižovat emise novými filtračními zařízeními,“ popsal.

Model vznikal kombinací údajů z monitorovacích stanic, vyprodukovaných emisí i meteorologických podmínek pro rozptyl znečištění. „Emise jsme se snažili získat co nejpřesněji na celém území. Jde o emise průmyslových zdrojů tří států, určit umíme emise z dopravy i lokálních topenišť,“ dodal Jančík.

Na podzim přibudou další údaje. Model umožní posoudit, co se s ovzduším stane, když se vypne nějaký zdroj či se upustí od uhlí jako energetického zdroje. Pomoci by měl administrativám, jež o opatřeních k ochraně ovzduší rozhodují.