V Brně si hoví malý pásovec. Umí dýchat pod zemí a prohrabe i beton

  18:38
Vzácné mládě zdobí brněnskou zoologickou zahradu. Zdatně tu roste v polovině července narozený pásovec štětinatý, kterého už je skoro nemožné rozlišit od jeho rodičů.

Porod pásovce není v zoologických zahradách ničím ojedinělým, ale jejich odchov se podaří jen zřídka. „Samice se totiž po porodu o mládě dost často nestará,“ upozorňuje kurátorka savců Dorota Gremlicová.

Proč tomu tak je, zůstává záhadou. Většinou jde o souhru více okolností, důvodem například může být, že se samici nespustí mléko.

„Proto jsme se snažili vytvořit co nejlepší podmínky, aby se riziko eliminovalo. Samice se oddělí od samce, vytvoří se jí absolutní klid, zvýší teplota, intenzivněji se přikrmuje,“ popisuje mluvčí brněnské zoo Monika Brindzáková.

Díky tomu se malému pásovci náramně daří. Už za tři měsíce v brněnském Exotáriu dorostl své rodiče Elišku a Edu. „Zatím s určitostí neznáme jeho pohlaví, protože u pásovců se těžko určuje i v pozdějším věku. Ale s největší pravděpodobností se jedná o samce,“ sděluje Brindzáková.

Většinu života tráví v norách

Pásovce chrání krunýř, který se skládá z šesti až osmi kostěných pásů spojených pružnou kůží, což mu umožňuje pohyb. Celé tělo pokrývají tuhé chlupy, na předních končetinách jsou pásovci vyzbrojeni velkými drápy, kterými si obstarávají potravu, ale také se jimi brání.

„Pásovci si vyhrabávají rozsáhlé podzemní nory, ve kterých tráví většinu času. Jsou schopni prohrabat beton i asfalt,“ přibližuje Brindzáková.

Pro život pod zemí jsou pásovci výborně adaptováni. „Mají velký objem plic a speciálně utvářené nozdry, které jim umožňují nadechnout vzduch z okolní půdy, aniž by se do nozder dostaly jakékoli částečky. Životem pod zemí se vyhýbají nejen svým predátorům, ale i nepříznivým teplotám,“ popisuje Brindzáková.

Autor: