Parádnice v krojích mizí, fotografka je zachytila s králíky i slivovicí

  14:02
Právě si zula pletené bačkory a na pořád ještě pěknou nožku natahuje krojové čižmy. V téměř intimní chvíli zachytila světoznámá fotografka Líba Taylor jednu ze sedmdesáti babiček z vesnic na Břeclavsku a Hodonínsku, jež stále ještě i ve všední den chodí v krojích.

Snímek z knihy Víchernice – mizející parádnice Moravy. Název knihy Víchernice je odvozený od slova víchera, což znamená selská pýcha. Krojované babičky, které byly modelkami světově uznávané fotografky Líby Taylor, mají podle ní na takovou pýchu největší nárok. | foto: repro Víchernice – mizející parádnice Moravy

Fotografka, která dokumentovala utrpení lidí po genocidě ve Rwandě i dětské vojáky v Ugandě, nyní svůj přístroj zaměřila právě na krásu mizejících krojů.

Babičky z Podluží ve vlňácích, fěrtůšcích, ručně vyšívaných šátcích či jupkách zachytila ve všedních situacích – jak krmí slepice, jedou na kole z kostela, zadělávají na buchty.

„Mám nejradši tyto veselé živé fotky. Ty babičky se slivovičkou, které se smějí. Snažila jsem se tomu dát trochu humorný podtón, aby to nebylo jen oficiální zaznamenání anonymních nositelek krojů na sklonku jejich života. Ale aby bylo znát, jaké jsou to všechno osobnosti. A myslím, že se to povedlo,“ usmívá se Líba Taylor.

Všechny snímky, které za rok a půl nafotila, jsou vtištěné do stran knihy Víchernice – mizející parádnice Moravy, která vznikla pod taktovkou Jihomoravské komunitní nadace. Ta začala babičky v krojích fotit před pěti lety. Prvním jejím počinem byl veleúspěšný kalendář Odcházející krása.

„Nošení všedních krojů je poslední skutečně živý folklor, který odchází tak, jak postupně odchází i babičky. Tím, že krásu jejich krojů zaznamenáváme, svým způsobem suplujeme práci etnografů a muzeí,“ míní ředitelka nadace Zlata Maděřičová.