Ústí zalije náměstí pryskyřicí, ženám se tu už nezlomí podpatky

  10:10
Na jaře začne neobvyklá oprava části Mírového náměstí v Ústí nad Labem. Město chce vyzkoušet technologii, kdy se spáry v žulové dlažbě zalijí pryskyřicí. Ta má nahradit současné drobné kamenivo, které se časem vymílá, což poškozuje podloží.

Mírové náměstí a díry mezi dlažebními kostkami | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Zároveň ve spárách mezi dlažebními kostkami končí stovky nedopalků cigaret, jež se špatně vymetají. Roste v nich plevel a často se tam ocitne i zlomený podpatek z dámských bot.

„Náměstí se díky tomu bude nejen lépe udržovat čisté, ale pro ženy v lodičkách také bude chůze po něm mnohem snazší. A nejen pro ně, v některých místech už byla dlažba nebezpečná kvůli vyvrtnutí kotníku i pro starší obyvatele,“ říká náměstek primátorky Jiří Madar.

Společným jmenovatelem všech potíží je právě to, že stávající výplň spár se vymílá. 

„Dlažba byla původně vyplněna drobným kamenivem, a protože spáry mezi jednotlivými kameny dlažby jsou velké, tak se toto kamenivo postupně odplavuje. V některých místech dokonce až na ložní vrstvu pod dlažbou, což vede i k drobným propadům jednotlivých kusů dlažby,“ přibližuje Madar.

V první fázi bude vyspárována západní část náměstí, vše by mělo být hotové v létě. Město má na opravu vyčleněn milion korun, vedení radnice už připravuje zadávací podmínky pro výběr zhotovitele. Cena by díky soutěži mohla být nakonec i nižší.

Životnost dlažby se prodlouží

Oprava má probíhat tak, že dlažba bude opatrně rozebrána, odstraní se zbytky spárovacího materiálu a doplní se nová podkladová vrstva. Na tu se položí zpět původní dlažba a spáry vyplní materiál na bázi pryskyřice. 

„Tuto technologii jsme zvolili kvůli stáří a částečné degradaci ložní vrstvy. Díky zvolenému způsobu se životnost celé dlažby na náměstí prodlouží,“ zmiňuje Madar.

Když se postup osvědčí, město počítá s tím, že v budoucnu stejným způsobem vyspáruje celé náměstí. 

Jeho dnešní tvář vznikla v roce 2005 v rámci nejrozsáhlejší úpravy ústeckého centra od konce druhé světové války.

Stála zhruba 150 milionů korun, ze strukturálních fondů na ni radnice získala 92,4 milionu, stát přispěl 15,4 milionu a zbývajících více než 42 milionů platilo samotné město. 

Kromě dlažby se tehdy udělaly i nové inženýrské sítě, zastávky MHD, lavičky, pítka nebo kašny.