Ten nápad nosil zlínský etnograf Karel Pavlištík v hlavě už delší dobu, ale čekal na vhodnou příležitost, aby jej s cestovatelem Miroslavem Zikmundem probral. Nastala, když spolu jednou odpočívali na lavičce při kosení trávy na Zikmundově zahradě.

„Zeptal jsem se ho, co bude jednou dělat se všemi těmi věcmi, co má různě uložené ve své vile. Vykulil na mě oči a zeptal se, co si já o tom myslím. Tak jsem mu na rovinu řekl, že by tomu bylo lépe v muzeu. Zcela logicky odpověděl, že se musí poradit s Jirkou. Ten souhlasil a řekl, ať si část archivu uloženou u něj ihned odvezeme. Ale určitě to, zvláště pro Mirka, bylo těžké. V dobrém slova smyslu na tom lpěl, vždyť pořád s těmi materiály pracoval,“ popsal v rozhovoru pro MF DNES Pavlištík, který loni v prosinci zemřel.

Díky tomu dnes Muzeum jihovýchodní Moravy spravuje archiv Miroslava Zikmunda a Jiřího Hanzelky čítající statisíce položek. Jen písemnosti včetně korespondence, deníků, map, výstřižků, přípravných materiálů pro knihy, rukopisů reportáží a cestovní a účetní dokumentace zabírají více než 100 běžných metrů.

16 fotografií

Negativů a diapozitivů uchovává muzeum zhruba 120 tisíc, k tomu asi 50 tisíc pozitivů a kontaktních fotografií, 150 filmů a asi tisíc upomínkových předmětů, suvenýrů a trofejí.

Ve Zlíně je učili dělat filmy

Osobní fond obou inženýrů vznikl převážně v průběhu jejich cesty Evropou, Afrikou a Latinskou Amerikou v letech 1947–1950 a Asií, Oceánií a rozlehlým územím bývalého Sovětského svazu v letech 1959–1964.

„Hanzelka a Zikmund na své cesty nejeli s cílem sbírat věci, ale propagovat Tatru 87. Byli to obchodní inženýři, ne etnografové. Co přivezli, je vedlejší produkt, ovšem zajímavě to cestu dokumentuje,“ uvedla Magdalena Preiningerová, která se o archiv v muzeu stará.

Návštěvníci si v něm mohou prohlédnout nejen unikáty z cest, ale třeba i nahrané autentické zvuky z ulice v Kašmíru nebo přesnou repliku Tatry 87, s níž svoje první putování podnikli.

„Vznikla díky příteli pana Zikmunda Vladimíru Poláškovi, který ji poskytl ze své sbírky veteránů a nechal upravit tak, aby byla věrnou kopií včetně barvy potahů a dalších drobností,“ připomněla Preiningerová.

Sto let Miroslava Zikmunda MF DNES připravila ke 100. narozeninám slavného cestovatele Miroslava Zikmunda seriál o jeho výjimečném životě.

Zajímavostí je rovněž vystavené amatérské autorádio z této tatrovky, které vyrobil v roce 1946 student elektrotechniky Jaroslav Kňourek.

Expozici doplňuje filmový koutek nabízející snímky H+Z. V době svého vzniku to byly doslova hity a velkou zásluhu na tom mělo studio ve Zlíně-Kudlově, zejména režisér Jaroslav Novotný. Jemu se totiž první filmové pokusy cestovatelské dvojice dostaly do rukou. Materiál vykazoval všechny nedostatky, jež jsou typické pro amatérské natáčení.

„Bylo to takové šmrnc sem, šmrnc tam. Jenže táta si říkal, že ti kluci mají obrovskou příležitost. A tak jim napsal dopis, kde jim sice vyčetl základní chyby, ale zároveň nabídl, že kdyby na jeho hru přistoupili, mohl by je korespondenčně vzdělávat,“ uvedl před lety pro MF DNES filmový historik Jiří Novotný, syn režiséra Novotného.

Po ukončení cesty Jaroslav Novotný v kudlovském studiu učil Zikmunda i Hanzelku filmy stříhat a vlastně vše, co ke zpracování filmového materiálu patří.

Z jejich cest vzniklo 147 dokumentárních, krátko- či středometrážních filmů a čtyři celovečerní snímky Afrika I, Afrika II, Z Argentiny do Mexika a Je-li kde na světě ráj.

„Nebýt této školy na dálku, z té naší filmařiny nebylo nic, nebo jen málo,“ řekl Zikmund v knize Petra Horkého Filmaři Hanzelka a Zikmund.

Když se za minulého režimu ocitli v nemilosti, hodně jejich pásků bylo zničeno. „Naštěstí oba měli výborný nápad, že si po ukončení svých cest vše na své náklady nechali pro sebe přetočit. Tyto kopie máme k dispozici,“ upřesnila Preiningerová.

Hanzelka a Zikmund v divadle

Životní osudy Miroslava Zikmunda a Jiřího Hanzelky, to je Příběh s velkým P. Proto nepřekvapí, že se ho chopili v Městském divadle Zlín. V březnu 2013 představili inscenaci nazvanou Palubní deník Hanzelky a Zikmunda, kterou napsal dramaturg souboru Vladimír Fekar.

„Miroslav Zikmund je pro divadlo vlastně velmi nevděčná postava. Divadlo má rádo záporné hrdiny, kteří vyostřují dramatický konflikt. Ale záporné vlastnosti se u něj i u Hanzelky hledají velmi těžko. Občas někdo scénáři a inscenaci vyčítal přílišnou glorifikaci jejich přátelství. Jenže já jsem – pro scénář možná bohužel – žádné zákeřné podlosti v jejich chování nenašel,“ přiznal autor.

Zatímco Jiří Hanzelka se už hry nedožil (zemřel v roce 2003), Miroslav Zikmund se o ni živě zajímal a měl pochopení pro divadelní ztvárnění, které ne vždy mohlo být přesné.

„Viděl verze scénáře, četl je, dělal do nich poznámky. A naši dramaturgii i drobné změny oproti skutečnosti chápal. Byly to ale skutečně jen drobnosti. Třeba s Gagarinem se cestovatelé nesetkali až v Japonsku, ale dříve,“ líčí Fekar.

Dokud mu to zdravotní stav dovolil, býval Zikmund věrným divákem zlínského divadla. V první řadě uprostřed má dokonce sedadlo označené cedulkou se svým jménem. Nechyběl tedy ani na premiéře „své“ hry a navštívil i její derniéru v únoru 2014.

„Byl jsem na čtených zkouškách. Herci mi kladli spoustu otázek. Chtěli třeba vědět, jak vypadal Jiří Hanzelka, jaké měl vlastnosti, jestli mluvil pomalu, nebo rychle, zajímaly je různé technické detaily,“ vzpomínal při derniéře.

Čestný doktor univerzity

Úctyhodné životní dílo Miroslava Zikmunda ocenila také Univerzita Tomáše Bati. V předvečer svých 95. narozenin převzal slavný cestovatel čestný doktorát.

„Se svým kolegou a přítelem Jiřím Hanzelkou výrazně obohatili a rozšířili mnoho oblastí lidského vědění. I přes nepřízeň osudu zůstali pevní ve svých postojích. Tím mohou být vzorem nejen studentům zlínské univerzity,“ vysvětlil rozhodnutí školy její tehdejší rektor Petr Sáha.

Při předávání bylo na Zikmundovi patrné velké pohnutí a dojetí. Ve své řeči zdůraznil, že ocenění přebírá i za svého parťáka Jiřího Hanzelku. Tento slavnostní akt připomíná zápis v pamětní knize univerzity.

inspirace pro festivaly

První ročník cestovatelského festivalu Neznámá země se konal v roce 1997 při příležitosti 50. výročí startu první cesty Hanzelky a Zikmunda do Afriky. Místo nemohlo být zvoleno jiné než to, s nímž Zikmund spojil větší část svého života – Zlín.

Pořadatelé už mají nachystaný letošní program. „Připravujeme například čtení z cestopisů H+Z a Zikmundova deníku a zavzpomínáme na společnou výpravu na Srí Lanku a Maledivy, kterou jsme s Miroslavem podnikli před devatenácti lety,“ poznamenal jeden z organizátorů Miroslav Náplava.

Zikmundovy sté narozeniny inspirovaly i pořadatele filmového festivalu pro děti a mládež, který krajské město hostí na přelomu května a června. Hlavní linkou jeho letošního 59. ročníku bude poznávání, cestování a objevování. A chybět nebudou ani filmy slavné cestovatelské dvojice.

„Připravili jsme tři pásma složená ze snímků, jež se svým kolegou Jiřím Hanzelkou natočili. Určena budou starším dětem a doprovodí je lektorský úvod, který školákům vše zapojí do dobových souvislostí. Filmy už jsou samozřejmě digitalizované,“ řekla umělecká ředitelka přehlídky Markéta Pášmová (viz též Zlínský filmový festival se zaměří na cestování, uctí Hanzelku a Zikmunda).