Ministerstvo pod vedení ČSSD nesplnilo, co slíbilo, a lidovci na to upozornili. Tak si vysvětluje hejtman Jiří Čunek, proč ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová použila Zlínský kraj jako příklad špatné praxe a obvinila jej, že na sociální služby málo přispívá.

„Je to politická záležitost. Paní ministryně to chtěla vrátit jedinému lidoveckému hejtmanovi,“ uvedl Čunek.

Nic hlubšího v tom nevidí ze dvou důvodů. Jednak kraj v posledních letech financování sociálních služeb významně navyšuje. Letos dosahuje výše 60 milionů korun, což je trojnásobek oproti roku 2011.

„Kraj však má především zajistit, aby sociální služby na jeho území byly a fungovaly. Financovat je má stát. Tak to praví zákon,“ upozornil Čunek.

Že je s ním zajedno jeho stranická kolegyně a současná radní pro sociální věci Michaela Blahová, by zřejmě nebylo nic zvláštního. Prakticky stejně však problematiku prezentovala i její předchůdkyně Taťána Valentová Nersesjan (ČSSD).

V roce 2012 musela řešit situaci, kdy skončil evropský projekt a nebylo zajištěné návazné financování. Kraji chybělo 120 milionů korun. A stejně jako nyní ministerstvo soudilo, že to je věcí kraje.

„Zodpovědnost za zajištění dostupnosti sociálních služeb má kraj. A Zlínský kraj má v porovnání s jinými regiony v jejich financování značné rezervy,“ tlumočila tehdy mluvčí ministerstva Táňa Švrčková.

Resort ve vládě občanskodemokratického premiéra Petra Nečase vedl Jaromír Drábek (TOP 09). „Kraj zodpovídá za plánování, nikoli financování,“ reagovala tehdy na kritiku Nersesjan.

Zlínský kraj má oproti jiným více příspěvkových organizací

Znění zákona je stejné od roku 2006. Ministryně Maláčová však soudí, že spoluúčast krajů je nezpochybnitelná. A zaštiťuje se tabulkou, z níž vyplývá, že ministerstvo loni do kraje poslalo přes jednu miliardu. V poměru k této částce vydal kraj necelá čtyři procenta. To dělalo 34 milionů korun. Letos má připraveno 61 milionů.

Ze srovnání krajů vyplývá, že ostatní regiony se podílí v rozmezí mezi 10 až 28 procenty. Výjimku tvoří Praha, která přidává násobně více.

„Zdá se, že pro Zlínský kraj je jednodušší zbavit se odpovědnosti a hodit celou situaci na stát,“ uvedla v odpovědi pro MF DNES Maláčová.

Podle vedení kraje tím ale odvádí pozornost od původního problému, tedy díry v rozpočtu resortu. Ta vznikla především tím, že stát nařídil zvýšení platů a mezd v sociálních službách, aniž na to poslal peníze. Rozhodnutí je přitom pro organizace závazné. Koncem října jim proto definitivně dojdou peníze.

„Tabulka nezohledňuje potřeby jednotlivých krajů. U nás máme třeba výrazně více příspěvkových organizací, tedy se musíme starat také o budovy, rekonstrukce a podobně. Do systému přispíváme, v tabulce to ale není,“ nastínila Blahová.

Polovinu dvoumiliardového výpadku chce ministryně nahradit z evropských projektů. Je logické, že chce stát využít peníze, které se mu nabízejí. Zároveň to ale není systémové řešení.

„Problém je v tom, že na takové peníze některé služby nedosáhnou. Především ty, které se věnují seniorům,“ vysvětlila Blahová.

Právě těch má ale Zlínský kraj mnoho. Struktura nabízených služeb v krajích se liší podle potřeb obyvatel. Zlínský kraj je dlouhodobě regionem s vysokým věkovým průměrem a populace nadále stárne rychleji než jinde. Proto také potřebuje víc služeb pro seniory.

Dlouhodobě kraj tlačí na to, aby lidé co možná nejdéle zůstávali v rodinném prostředí. K tomu směřuje nabídka ambulantních a terénních služeb, ať pro samotné seniory, či lidi, které o ně doma pečují. Historicky je tady také více domovů pro lidi se zdravotním postižením.

„Bylo by vhodné, kdyby ministerstvo řeklo: pojďme se dopředu domluvit, co bude kdo hradit a z čeho. Vyhneme se tak podobným přestřelkám,“ vzkázal Čunek.