Zemědělcům se nelíbí plán na menší pole. Ať to stát nechá na nás, žádají

  10:20
Ministerstvo plánuje omezení, podle něhož by zemědělci mohli pěstovat jednu plodinu na ploše o rozloze maximálně 30 hektarů. Ti to považují za zbytečnost, která jim přinese komplikace.
Ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Petr Lemberk, MAFRA

V současné době si může každý zemědělec osázet své plochy jakoukoliv komoditou v libovolném rozsahu. Proto se často objevují monokulturní pole, což je patrné například u řepky. Ministerstvo zemědělství chce změnou pomoci půdě v boji s erozí i suchem.

„V případě větších pozemků bude nutné plochy monokultury oddělovat ochranným pásem, zatravněným nebo osetým pícninami, alespoň 22 metrů širokým. Další možností je na pozemku střídat několik plodin, každou na ploše nepřevyšující 30 hektarů,“ přiblížil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Změna se dotkne veškeré zemědělské půdy a zhruba tří tisíc zemědělců, kteří hospodaří na polích s celkovou výměrou přibližně milion hektarů.

Vláda by mohla nařízení schválit ještě do konce letošního roku, takže by začalo platit od roku 2020 na polích více ohrožených erozí a od roku 2021 plošně všude na orných plochách.

„Naším záměrem je zlepšovat stav zemědělské půdy, a tím i životního prostředí. Pokud zemědělci přestanou pěstovat monokultury na rozsáhlých, ničím nepřerušovaných polích, zlepšíme i schopnost krajiny zadržovat vodu,“ zmínil ministr zemědělství Miroslav Toman.

Připomněl v této souvislosti poslední suché roky, kdy jsou problémy s nedostatkem spodní vody, jejíž hladina klesá.

Šéf družstva: Vyhláškami bylo všechno dané za socialismu

Záměr ani argumenty ministra se však nelíbí zemědělcům ve Zlínském kraji, kteří opatření považují za zbytečné a domnívají se, že jim pouze zkomplikuje hospodaření.

„Myslím si, že je to politické rozhodnutí, které nemá s protierozní ochranou nic společného. Ve většině případů to nic nevyřeší, pouze to ztíží zemědělcům obhospodařování a zvýší náklady,“ uvedl jednatel společnosti Lukrom plus Karel Čadek.

Tato společnost ještě s dalšími šesti firmami z holdingu Lukrom z Lípy orientujícími se na rostlinnou výrobu hospodaří na více než 15 tisíci hektarech půdy po celé Moravě. Podnik zatím ke zmenšování ploch nepřistupuje.

„Snažíme se zařadit další plodiny, zejména luskoviny. Maximálně využíváme setí meziplodin i nad rámec plnění greeningu (ozeleňování), také zkoušíme podsevy do hlavní plodiny,“ doplnil Čadek.

Plány ministerstva se nepozdávají ani vedení Agrodružstva Postoupky, které na Kroměřížsku hospodaří na 1 250 hektarech.

„Mělo by se nechat na uvážení zemědělce, jaké je optimum pro hospodaření v dané oblasti, a ne to administrativně nařizovat. To připomíná socialismus, kdy všechno bylo nařízené, všechno bylo dané vyhláškami,“ myslí si předseda agrodružstva Jan Hašek.

Třicet hektarů je nevyhovující parametr, říká zemědělec

„V některých místech pěstujeme více plodin na menších plochách. Je nesmysl striktně nařídit 30 hektarů, protože to v dané oblasti je nevyhovující parametr,“ dodal Hašek.

Zdá se však, že ministerstvo zemědělství na podobné výhrady slyšet nebude. „Velké výměry plodin omezují rozmanitost a prostupnost krajiny, narušují vodní režim, přispívají k riziku vodní a zejména větrné eroze pozemků,“ řekl Bílý.

Ochranné pásy navíc podle něho poslouží jako útočiště pro různé druhy hmyzu, ptactva i savců. Dle něj budou muset podmínku dodržovat všichni zemědělci, pokud budou chtít dosáhnout na dotace z Programu rozvoje venkova, například na přímé platby na plochu. Pravidla kontrol jsou stanovena předpisy Evropské komise.

„Ke kontrole pozemků se využívá řada metod, ať už terénní inspekce, letecké snímkování, nebo dálkový průzkum země,“ dodal Bílý.

Autor: