Na ploše 20 metrů čtverečních je možné posedět, půjčit si knížku, začíst se a nakonec si třeba publikaci koupit. Anebo tu svou prodat.
„S knížkami mne pojí celoživotní vztah. Poté, co jsem odešel z vysoké školy, jsem pět let pracoval v jednom z pražských antikvariátů. Pak jsem se rozhodl, že zkusím jít vlastní cestou,“ říká osmadvacetiletý Dan Čihák.
Jak tvrdí, jeho návrat a působení v Chebu, kde se narodil, je jen shoda náhod. „Nebylo v tom nic plánovaného. Poté, co jsem skončil v pražském antikvariátu, jsem rok cestoval, jezdil v autě a přemýšlel. Ale pořád to nebylo ono. Nakonec jsem objevil ve Špalíčku ten prostor a řekl si, že tady by byl krásný antikvariát,“ vypráví Čihák, kterého od záměru otevřít antikvariát zpočátku odrazovala velikost obchůdku.
Nakonec se ale rozhodl jej tu otevřít. Důvod? Hudební těleso. „S kamarády jsme založili minikapelu, máme tam miniaturní bicí, dětské klávesy, ukulele… Tak jsem si řekl, že by se ten malý antikvariát mohl s tou malou kapelou pěkně propojit. A šel jsem do toho,“ konstatuje.
Ve svém krámku má v současnosti odhadem 20 tisíc svazků. A nabídku hodlá rozšířit až na 30 tisíc. Nejprve však musí po místnosti rozvěsit poličky.
„Všechno to jsou knižní perly. Je to část mojí sbírky, kterou jsem kompletoval a vytvářel celý dosavadní život. V minikvariátu nabízím knižní všehochuť, ale mám tam i věci, které si všichni pamatujeme a máme je rádi,“ vysvětluje Čihák s tím, že zatím jen zkouší, nakolik se jeho nápad v Chebu uchytí.
„Nevím, zda a jak moc tady na západě lidi čtou, nevím, jak složité bude knihy sehnat, protože prodat je, to už není taková věda. Získat knížky je možné různými způsoby, já jsem zvolil tuto cestu. Ten krámek jsem pojal jako takový info-point. Lidé vědí, že tu jsem, že tady mohou knížky prodat nebo koupit. To ale není vše. Chtěl bych, aby se tu cítili příjemně,“ přeje si.
Minikvariát charakterizuje jako něco mezi obchůdkem, kanceláří, ateliérem, komunitní zahradou a obývákem. Ten prostor má atmosféru, která by člověka měla lákat, aby vstoupil, a přesvědčit, aby tu nějaký čas pobyl.
„Otevřít minikvariát chápu i jako výzvu k oživení náměstí a pěší zóny, kde už jsou dnes v přesile vietnamské obchody a nehtová studia,“ říká a ukazuje na prostor pod okny, kam se mohou příchozí s knížkou posadit a začíst se.
Za pěkného počasí je možné využít k témuž účelu lavičku pod lipami, které rostou na náměstí. „Shodou okolností jsem se dostal znovu na začátek, tam, kde jsem se narodil. A přes knížky tu hledám svoje místo,“ dodává Dan Čihák.
