Mince byly nalezeny ve dvou částech zřejmě v plechové nádobě či obalu z organického materiálu.
„Nominální hodnota mincí je 5 426 korun československé měny, což při výši průměrné mzdy, která se po válce pohybovala mezi 800 a 900 korunami, činí asi šest až sedm tehdejších měsíčních platů,“ říká historik a vedoucí odborného úseku Východočeského muzea Ladislav Nekvapil.
Dnešní hodnota nálezu však netkví ani tak v ceně sběratelské, která je v podstatě zanedbatelná, ale je dokladem zajímavého fenoménu, ke kterému v době krátce po druhé světové válce docházelo.
„Lidé v obavě před vyhlášením měnové reformy v průběhu roku 1948 schovávali kovová platidla, u kterých na rozdíl od papírových bankovek předpokládali platnost i v dalších letech, jako v případě všech předchozích úprav měnových poměrů v první polovině 20. století,“ vysvětluje Nekvapil s tím, že náchylnost kovových mincí k degradaci je přeci jen nižší než u papírových platidel.
Obdobný nález učinili archeologové v rámci výzkumu na nádvoří Krajského úřadu v Pardubicích v červenci 2004. Tehdy dřevěná krabice skrývala na pět tisíc kusů jednokorunových a dvoukorunových mincí z let 1946 až 1947.
„Kvůli korozi a potřebě konzervátorského zásahu jsme s oznámením nálezu čekali. Nyní sice už známe přesný počet mincí, otázkou ale zůstává původ tak velkého množství drobného oběživa, které může zcela hypoteticky pocházet z trestné činnosti,“ řekl ředitel Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek.
Podle něj by to teoreticky bylo možné potvrdit na základě podrobného studia zápisů v obecních kronikách či článků v tehdejším regionálním tisku.
„Budeme rádi také za každou informaci od veřejnosti, která by rozšířila naše poznatky o ukládání mincí v době těsně po druhé světové válce,“ vyzývá ředitel Libánek.
