Vedení města plánuje prostor po zámku přestavět v odpočinkovou pěší zónu a proluku zbylou po radnici dostavět multifunkčním domem.
„Chystáme změnu územního plánu. Z něj vyjmeme průtah městem, který plánovalo podél nábřeží Ploučnice bývalé vedení města a který lidé v referendu odmítli. Myslím, že zavléct dopravu i do této části města nebyl šťastný nápad. Naopak chceme toto území zlidštit. Památkáři nebyli proti,“ řekl starosta Mimoně Petr Král (ANO).
Zasadí tu vánoční strom
V části, kde stával zámek, vznikne pěší zóna s lavičkami a stromy. Starosta sem také chce divokou dlažbu, která je položena v centrální části náměstí. Tato čedičová dlažba nepravidelných tvarů je unikátní, téměř žádné jiné město ji nemá, standardem jsou žulové kostky.
„Když už budeme dlažbu pokládat, předláždíme a vyrovnáme celé náměstí, které je dnes plné nerovností. To nám umožní podívat se na stav kanalizací a vodovodů v podzemí a případně je opravit,“ doplňuje Král.
Celý prostor se pak pohledově spojí v jeden celek. Nábřeží, kde dnes lidé venčí psy, se stane součástí náměstí.
Investice je vypočtena na 1,5 milionu korun, město ji zaplatí ze svého rozpočtu. Součástí akce bude i vysazení živého vánočního stromu, douglasky tisolisté. Ta má růst na dnešní zámecké louce.
„Ono vyjde levněji koupit sedmimetrový strom a nechat ho vyrůst, než každý rok shánět nový vánoční smrk. Už jen pouhé jeho pořízení, dovoz a ukotvení vyšly každý rok na sto tisíc, takže tímto krokem spíš ušetříme,“ vypočítává Petr Král.
Inspiraci přinesou studenti
Druhá část náměstí s prolukou po zbořené radnici je dnes loukou. Radnice chce tento prostor zastavět. Loni kvůli tomu navázala spolupráci s Fakultou urbanismu a architektury a Fakultou umění a architektury Technické univerzity v Liberci. Její studenti navrhli několik originálních řešení. Starosta se chce nechat studentskými pracemi inspirovat. Konečnou podobu město ještě nevybralo.
„V té proluce by měla být nová budova. V ní bychom mohli soustředit knihovnu, která je dnes na konci města, dále také infocentrum a líbily by se mi tam i nějaké ubytovací kapacity, které Mimoni zoufale chybějí,“ zamýšlí se starosta.
Mimoň se tím snad vymaní z 34 let trvajícího marasmu, kdy neexistence důstojného náměstí vytvářela šrámy na duši místních lidí.
„Podrývalo to jejich sebevědomí. Osobně neznám žádné jiné město, které by si zbouralo náměstí bez náhrady. A dnes už nám vyrostla nová generace lidí, která to nezažila. Mezi lidi se vkrádá rezignace, o náměstí už se nemluví. Je nejvyšší čas s tím něco udělat, dřív, než jeho podobu přijmou všichni jako fakt a smíří se s tím,“ apeluje Jiří Šťastný, někdejší mimoňský zastupitel, patriot a autor knihy o památkách Mimoně.
Mimoň trpěla nejen neuváženými zásahy komunistů, rovněž v roce 1806 zde shořela většina domů po rozsáhlém požáru. Hasičský sbor tehdy ještě neexistoval. Drtivou ránu městu zasadil také poválečný odsun původního německého obyvatelstva a zřízení vojenského výcvikového areálu Ralsko, v jehož důsledku z okolí Mimoně zmizelo 22 vesnic, sedm osad a jedno městečko. V roce 1968 se sem nastěhovali Sověti a Mimoň byla posádkovým městem.
